Článek
„Firma dodávala své výrobky i na vídeňský dvůr. Kdy a jak se do sbírky dostal, není jasné,“ řekl správce sbírky a expozic hřebčína Pavel Douša.
„Je jedním z mála zachovaných od tohoto výrobce a byl hodně používaný. Kdo v něm ale jezdil, to nevíme,“ uvedl Douša.
Kočár byl před restaurováním značně opotřebovaný a nesl zřetelné známky nehody. Měl vyměněné kolo a zlomenou korbu. Jeho zvláštností jsou elektrifikované lampy, které napájela baterie pod kozlíkem. Obvykle se na kočárech používaly lampy s knoty.
„Na podkládání čalounění se používaly noviny a jiný papír. V kočáru se našly staré účetní záznamy firmy Jech,“ uvedl Douša.
Restaurování celého kočáru je náročná práce, při níž se uplatní umělečtí kováři, zámečníci, koláři, sedláři, čalouníci či pozlacovači, a vyšlo na více než 400 000 korun. Letos hřebčín plánuje, že dá zrestaurovat unikát ze svých sbírek, kočár typu Berlina v provedení coupé, tedy dvoumístný vůz. Kočáry Berlina byly luxusní cestovní vozy, které mají svůj původ v 17. století. Typickým znakem je korba s pevnou střechou, zavěšená na kožených závěsech. Restaurování pod dohledem Národního památkového úřadu zabere dva roky.
Národní hřebčín spravuje rozsáhlou sbírku asi 50 historických kočárů, saní nebo jejich částí, soubor 22 z nich je prohlášen za kulturní památku. Sbírka vznikala postupně z provozních nebo reprezentativních účelů od poloviny 19. do první čtvrtiny 20. století. Některé kočáry sloužily k reprezentaci při návštěvách významných domácích i zahraničních osobností nebo mají přímý vztah například k T. G. Masarykovi, královéhradeckému biskupovi Františku Karlu Boromejskému, Hanlovi z Kirchtreu a dalším církevním hodnostářům a šlechtickým rodinám, pro které byly vyrobeny a jimi používány.
