Článek
Je to český emigrant – a vede bavorskou frakci Alternativy pro Německo, strany, která se rázně staví proti masové imigraci. Podle Bystroně to není takový paradox, jak by se mohlo zdát. Jeho strana prý nechce zcela uzavřít hranice. Jde jí o to vnést pořádek do současného „imigračního chaosu”.
Strana, jejíž podporu živí především odpor proti přistěhovalecké vlně, se už připravuje na historický úspěch. Při nedělních volbách si téměř jistě vybojuje vstup do Spolkového sněmu a velmi pravděpodobně získá víc než 10 procent hlasů německých voličů. Zároveň s tím klesá v posledních předvolebních průzkumech podpora úhlavního nepřítele AfD – Angely Merkelové a její CDU/CSU. Ta ještě v létě doufala v pokoření hranice 40 procent hlasů, teď jí hrozí propad zhruba na 35 procent.
Alternativa pro Německo čelí neustále nařčením z populismu a nadbíhání pravicovým extremistům. Nejnověji k tomu přispěl její volební lídr, Alexander Gauland. Na jednom z mítinků prohlásil, že Německo může být hrdé na výkony svých vojáků z dob druhé světové války.
Příznivcem Alternativy pro Německo je i bývalý český prezident Václav Klaus, který svého času hlasitě bojoval proti jakýmkoliv možným majetkovým požadavkům sudetských Němců. Paradoxně je to právě saská odnož Alternativy pro Německo, kdo teď volá po zrušení Benešových dekretů a otevřeně říká, že to má být předehra majetkového odškodnění.
Další potíže pro Angelu Merkelovou
Téma migrace, které dodává energii Alternativě pro Německo a naopak ohrožuje donedávna neotřesitelnou pozici Angely Merkelové, bude zřejmě kralovat i posledním hodinám před volbami. I kvůli závěrům právních expertů Spolkového sněmu, které byly uveřejněny v pátek. Podle nich není jasné, jestli kancléřka Merkelová neporušila v roce 2015 ústavu, když otevřela hranice pro uprchlíky, uvízlé v Maďarsku. Experti německého parlamentu zdůraznili, že v „zásadních otázkách“ má rozhodovat parlament. Kancléřka ale přijetí běženců oznámila po dohodě s ministry.
