Článek
„Naše shromáždění zde ukazuje, že terorismus a smrt nikdy nemají poslední slovo,“ prohlásil papež František v neděli během návštěvy severoiráckého Mosulu. Právě v tomto městě vyhlásil abú Bakr Bagdádí v létě 2014 samozvaný chalífát Islámský stát. Papež mluvil v troskách kostela, který islamisté používali jako vězení.
O významu Františkovy návštěvy Iráku svědčí už její načasování. Zatímco většina světových politických i náboženských představitelů se během pandemie koronaviru cestování vyhýbá, papež na své cestě do Iráku trval. A to přesto, že ještě pár dní před jeho příletem do Bagdádu přistálo na nedaleké vojenské základně několik raket. Někteří analytici před cestou varovali a upozorňovali na stále špatnou bezpečnostní situaci.
Riziko samozřejmě znamenala i pandemie. Čtyřiaosmdesátiletý pontifik sice už dostal obě dávky vakcíny BioNTech/Pfizer a očkováním si prošel i jeho doprovod, přesto ale někteří zdravotní experti varovali před velkým shromažďováním lidí, jež s sebou papežova návštěva přináší.
Virolog Navid Madaní řekl agentuře AP, že by návštěva mohla vést k „riziku superšíření“. Dva dny před papežovým příletem se navíc koronavirem nakazil rekordní počet Iráčanů, 5173 lidí. Zda se expertovy obavy naplní, se dozvíme až za několik dní.
Křesťané opouštějí Irák
Papežův cíl byl jasný – přinést naději a povzbuzení zemi, která se stále vzpamatovává z chaosu po americké invazi i následném brutálním násilí džihádistů. Zřejmě největší událostí cesty bylo páteční setkání s ajatolláhem Alím Sistáním, prominentní postavou iráckých šíitů. Devadesátiletý Sistání přivítal papeže ve svém stroze vybaveném domě ve svatém městě Nadžaf, odkud jen zřídkakdy vychází. O Sistáním se sice ví, že mezináboženský dialog podporuje, právě on by ale mohl uplatnit svůj vliv na šíitské proíránské milice, které stojí za částí nynějšího násilí v zemi.
„Potřebujeme se navzájem,“ prohlásil později František v místech, kde kdysi stávalo město Ur, jedno z nejstarších sídel světa v někdejší Mezopotámii. Právě zde se měl narodit prorok Abrahám, jenž spojuje tři velká světová náboženství – křesťanství, islám a judaismus. Papež ve svém projevu kladl důraz na toleranci a vzájemnou závislost mezi jednotlivými náboženskými komunitami.
Pope Francis leading a prayer session amongst the destroyed churches of Mosul, Iraq (once the stronghold of ISIS) pic.twitter.com/XZxz43E244
— ian bremmer (@ianbremmer) March 8, 2021
Irák býval díky svým historickým kořenům dlouho multietnickým a nábožensky různorodým státem, to už ale dnes příliš neplatí. Ještě před americkou invazí žilo v zemi na 1,4 milionu křesťanů, v současné době jich zbývá pouhých 250 tisíc (některé zdroje mluví až o 500 tisících). Iráčtí křesťané v posledních letech ze země prchali, ať už to bylo kvůli násilí a chaosu po spojenecké invazi, následné vlně terorismu ze strany al-Káidy nebo bezbřehému násilí samozvaného chalífátu.
Poděkování za všechny uprchlíky
„Uvnitř papežova srdce cítím výzvu k příchodu do regionu, který je v plamenech,“ citoval deník The Financial Times jediného iráckého kardinála Louise Saku, patriarchu Chaldejské katolické církve, jedné z několika východních odnoží katolické víry. Právě tento kardinál byl jedním z hlavních organizátorů Františkovy irácké návštěvy.
Na ní se však nemluvilo jen o náboženství a dialogu mezi jednotlivými vírami. Cesta měla i nesporný politický aspekt – papež například Iráčany vyzýval k vymýcení korupce a k uplatňování spravedlnosti. „Byl to také jistý vzkaz pro irácké politiky: Bylo toho dost. Nemůžete vytvářet stále tlak na lidi, zvláště na křesťany, kterých už zbývá jen 250 tisíc. Tento vzkaz je třeba říci tváří v tvář iráckým politikům, ale také ajatolláhu Sistánímu,“ řekl v diskuzi na televizi al-Džazíra irácký analytik Ahmad Rušdí, bývalý poradce předsedy iráckého parlamentu pro zahraniční politiku. Rušdí mluvil v této souvislosti o papežově „politické soft power“.
Na programu papežovy čtyřdenní návštěvy nechyběl ani kurdský Irbíl, kde František promluvil na stadionu a sešel se také s Abdullahem Kurdím, otcem zesnulého tříletého Alana. Snímek zachycující tělo utopeného chlapce na jedné z tureckých pláží roku 2015 se stal jedním ze smutných symbolů uprchlické krize. „Papež byl s panem Kurdím dlouho a s pomocí tlumočníka si vyslechl bolest otce z rodinné ztráty,“ napsal Vatikán v prohlášení. Kurdí poděkoval papeži za všechny migranty, kteří „hledají porozumění, mír a bezpečnost, opouštějí své domovy a riskují životy“. Právě papež František se dlouhodobě staví do pozice obhájce uprchlíků a vyzývá politiky, aby zastavili zbytečné umírání ve Středozemním moři.