Hranolky, fotky jako ze školního výletu a peskující Macron. V zákulisí summitu

Chybělo pár minut a byl by z toho vůbec nejdelší evropský summit v historii. Na co si lídři členských států nakonec plácli? Proč Macron vyhrožoval připraveným vrtulníkem? A jak se novináři pídí po informacích, když na summit nesmí?

Evropští lídři se po zdlouhavém, více než čtyřdenním jednání dohodli na podobě víceletého finančního rámce i koronavirového balíčku. Na kulatém stole se v rámci summitu objevily tři návrhy od šéfa Evropské rady Charlese Michela, než si po maratonu vyjednávání státníci konečně plácli nad čtvrtou verzí.

Summit se zapíše do historie v mnoha ohledech. Ovlivnila ho mimo jiné koronavirová pandemie – lídři museli nosit roušky, kulatý stůl se pravidelně dezinfikoval, vlastní dezinfekci ostatně dostali při příjezdu i státníci samotní. Povinný social distancing ale hned na začátku nabourali premiéři V4, kteří se hned první den ráno na Twitteru vyfotili bez roušek.

Leccos se ale změnilo i pro novináře, kteří jsou obvykle nedílnou součástí summitu.

„Bylo to něco, na co naprosto nejsem zvyklý. Smyslem práce zahraničního zpravodaje je samozřejmě to, že je na tom místě. Má přístup ke kontaktům, může se bavit mimo záznam s lidmi, kteří normálně do médií samozřejmě mluvit nemohou, o tom, co se tam za zavřenými dveřmi skutečně děje. A teď to najednou nešlo,“ popisuje v Checkpointu Viktor Daněk, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu.

„Odehrávalo se to prostě v jiném časoprostorovém úseku, než jsem byl v tu chvíli já. Takže to bylo bizarní sledovat,“ dodává Daněk.

Celkově budou členské státy čerpat 750 miliard eur (což je asi 20 bilionů korun) v rámci obnovy po koronavirové krizi. A dlouhodobý rozpočet Unie na období let 2021 až 2027 stanovili na 1,8 bilionu eur. Návrh musí ještě schválit Evropský parlament a poté znovu Evropská rada.

V rámci jednání proti sobě stály dvě výrazné názorové skupiny, které hned schytaly vlastní mediální přezdívky – Šetřivá čtyřka, jež je složena z premiérů Švédska, Dánska, Rakouska a Nizozemska, později i Finska, a Hranolky, tedy Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Zatímco první skupina chtěla co největší podíl půjček oproti grantům, druhá skupina byla proti.

„Došlo k jistému ústupku čistým plátcům EU, původně se plánovalo, že 500 miliard budou granty a 250 miliard půjčky. Vidíme, že v průběhu jednání došlo k velkému navýšení půjček. Ale zase zůstal celkový finanční objem. To je z mého pohledu skvělé,“ vysvětluje v Checkpointu Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Který z premiérů si výlet do Bruselu užil nejvíc? Čím vytočil rakouský premiér francouzského prezidenta? A na co přesně závratné částky, které Evropská rada rozdělovala, nakonec půjdou? Nejnovější díl podcastu Checkpoint si pusťte v přehrávači nahoře.