Článek
„Předtím jsem na internetu odpočíval. Teď tam dělám pracovní listy z chemie a hledám vzorečky. Doteď u mě internet neměl moc ‚pracovní verzi‘, teď ji má.“ Odpověď žáka osmé třídy základní školy na otázku, jak využívá online prostředí. Padla v rámci výzkumu společnosti Seznam.cz, kterého se zúčastnilo 144 učitelů a téměř tři tisíce dětí.
Den bezpečnějšího internetu
Druhé únorové úterý je již tradičně Dnem bezpečnějšího internetu. Za 18 let se do projektu zapojilo přibližně 170 zemí.
Vznikl na podnět iniciativy EU SafeBorders a jeho cíl je zvýšit povědomí o nástrahách online světa, jako jsou kyberšikana, kybersocializace nebo digitální identita.
Bezpečnost na internetu řeší i firma Seznam. Například prohlížeč Seznam.cz upozorňuje své uživatele na rizikové weby, e-shopy nebo podvodné stránky. Proti dezinformacím pak bojuje projekty Seznam se s médii pro školáky a Sherlock Senior nejen pro starší generace.
Internet musí využívat ke vzdělávání téměř všechny ročníky, informatika jakožto předmět však žáky čeká obvykle až v páté třídě. A i když děti před první hodinou informatiky umí hrát počítačové hry a znají internet, bezpečnost na něm tak dobře neovládají. Že většina žáků alespoň trochu umí základy bezpečnosti, uvedlo 29 % učitelů, u hraní jich tuto odpověď zvolilo 94 procent.
Za posledních pět let se také změnila struktura zařízení, která děti vlastní a využívají k přístupu na internet. Dominantní jsou stále mobilní telefony, ustupuje podíl tabletů a stolních počítačů. Roste naopak obliba chytrých hodinek.
České děti jako příjemci sexuálních zpráv
Čas, který děti tráví na internetu, se za poslední dekádu zdvojnásobil. Vychází to z výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování v online prostředí u dětí ve věku 9–16 let. Prezentován byl minulý rok k mezinárodnímu Dni bezpečnějšího internetu.
Podle tohoto výzkumu jsou také české děti druhými nejčastějšími příjemci sexuálních zpráv. Za sledovaný rok dostalo zprávu s takto laděným obsahem 34 % dětí, více bylo jen ve Vlámsku.
Podle koordinátora studie, psychologa Davida Šmahela, je třeba mít na paměti, že podobné zprávy mohou být chtěné i nechtěné a pro mnoho dětí může jít o součást dospívání. „To neznamená, že v tomto dospívající nemají být opatrní. Především je potřeba odlišit komunikaci s neznámými lidmi a s kamarády či partnery,“ vysvětluje psycholog.
Rodiče příliš nepomáhají
Výzkum také odhalil, že zatímco ve většině sledovaných zemí chodí děti pro radu za rodiči, v České republice je tento vztah spíše vyrovnaný. Zhruba polovině dětí radí rodiče, jak internet bezpečně používat, podporují je v objevování nových věcí online a pomáhali, pokud děti něco obtěžovalo.
Zároveň však 47 % českých dětí často – nebo velmi často – pomohlo rodičům s něčím na internetu. Pouhá pětina dětí pak nikdy rodičům s online aktivitami nepomohla.
A přibližně polovina dětí rodičovská doporučení ohledně používání internetu ignoruje.
Sociální sítě jako zdroj informací
S možností být prakticky neustále online se změnil i význam sociálních sítí. Podle výzkumu vzdělávacího programu Jeden svět na školách stoupl jejich informační význam u středoškoláků za tři roky o 12 procent. „Polovina studentů (51 %) deklarovala, že jde o nejčastější zdroj aktuálních společenských a politických témat, která je zajímají. Pro 81 % studentů jde o jeden z hlavních zdrojů,“ stojí v tiskové zprávě posledního měření.
„Výzkum provádíme v pravidelných intervalech již od roku 2009, a je tedy možné sledovat dlouhodobější trendy. Jedním z nejzřetelnějších je setrvalý pokles školní výuky jako zdroje informací o aktuálních společenských a politických tématech,“ popisuje vývoj ředitel JSNS Karel Strachota.
