Článek
Proč jste posilou Cimrmanů právě vy?
Cimrmani se mi strašně líbili, když jsem skončil školu. A vážně jsem stál o to tam hrát. S Michalem Suchánkem jsme dokonce usilovali o to, abychom hochy přesvědčili, že jsme způsobilí se přizpůsobit jejich herectví, a hrozně nás to přitahovalo. Vím, že Láďa Smoljak fandil Míšovi Suchánkovi. Mně fandil spíš asi Zdeněk Svěrák, bych řekl. Ale nakonec usoudili, že bude pro všechny zúčastněné nejlepší, když to budou hrát oni a ne my. No a teď s odstupem času se stalo několik neštěstí, že někteří milovaní kolegové z Cimrmanů odešli. Zdeněk ví, že jsem připravený být k dispozici. Už jsem jednou takovou věc zažil v Činoherním klubu, kam jsem přišel po škole a zamiloval si strašně ty chlapy. Většina z nich už dávno odešla. Za prvé jsem zvyklý na chlapy, kteří jsou starší než já. Celý život jsem s nimi byl. A za druhé, tu zkušenost už mám, tak vím, že je to všechno strašně bolestivé. A s plným vědomím těchto konsekvencí se toho budu účastnit.
Uvidím, co bude s Činoherním klubem
Do čeho nastupujete jako první?
Nastoupím do Dobytí severního pólu. Budu hrát postavu náčelníka Karla Němce. A uvidíme, jak se s tím popasuju. Trochu se těším, spíš se ale bojím. Když to nebudu dobře ovládat a budu z toho mít nervy navíc, uplyne nějaká doba, než si to sedne a než si to začnu užívat.
Chystáte se později i do dalších her?
Zdeněček zmínil tři opusy. Uvidíme, jak se popasuju s tím prvním, pak uvidíme, co bude dál. Také uvidíme, co bude s Činoherním klubem, s mojí mateřskou scénou. Jak se ta bude vyvíjet. Ale je fakt, že když se ohlédnu za sebe, když odešel pan Zahajský, pan Čepek, pan Kodet a spousta dalších chlapů, Míša Štibich, Jozka Vondráček, které jsem tak miloval, tak možná potřebuju mít pocit, že jsou nade mnou ještě dospělí, kteří mě nějakým způsobem budou chránit. To je asi ta motivace, která má v tomhle velkou výpovědní hodnotu.
Cimrman nás kultivuje
Patříte k těm milovníkům Cimrmanů, kteří si je pouštěli na vinylových deskách a dnes si je pouštějí na DVD. Znáte hlášky z Cimrmanů?
Hlášky se staly součástí kulturního života v České republice. Termíny, na které narážím každý den, jsou součástí našeho českého jazyka. Samozřejmě, že jsem je miloval, ale zase nejsem ten fanatik, který by na představení šel dvacetkrát, to ne. Ale čas od času si je hrozně rád pustím, je to takové pozastavení v čase. Uvědomuju si, jak nesmírně výjimečné to je v kontextu české kultury, jak je to pro nás důležité. Abychom nebyli takoví barbaři, tak tohle nás velmi kultivuje.
Čím si vlastně vysvětlujete úspěch Cimrmana? Mystifikační postavy, patnáct her, z nichž žádná nikdy neměla derniéru?
Kluci vymysleli fenomén, vymysleli postavu, která je sice fiktivní, ale zosobňuje to nejlepší, co bychom z deseti ideálních mužů slepili do jednoho. To je Jára Cimrman. On byl, myslím, velmi disponovaný nejenom fyzicky, jako atlet a gymnasta a sokol, ale zároveň měl obrovský duševní a intelektuální potenciál. Je to zosobněno s laskavou dávkou humoru a nadhledu, takže to je pro Čechy, kteří skutečně nejsme primárně agresivní lidi, jakoby alternativní hrdina. Každý by si ho přál mít za souseda, aby se mohl s tímhle přemoudrým mužem radit o čemkoliv. A aby všem dobrosrdečně pomáhal. Myslím si, že Jára Cimrman je produkt naší historie. Když se volil nejúžasnější, nejvýjimečnější, největší Čech, zcela logicky jsem očekával, že Jára Cimrman zvítězí. A také samozřejmě zvítězil. Nicméně tím, že není skutečnou historickou postavou, tak v podstatě nás všechny to velmi uspokojilo, protože jakoby to gros českého národa v něm lidé trvale vidí. Jára Cimrman by byl vynikající český prezident. Anebo premiér. Anebo vlastně cokoliv. Prostě bez Járy Cimrmana bychom byli jako národ chudší. Jára Cimrman je někdo, s kým se nikdo z nás nemůže poměřovat, protože splňuje všechny představy. A my muži nejsme schopni konkurovat představám.
Když vás Zdeněk Svěrák teď oslovil, že přišel čas, abyste jim přišel pomoc, bral jste to jako „hurá, konečně“, nebo „já vám tedy pomůžu“?
Ani jedno, ani druhé. Samozřejmě, kdyby mi to nabídli před 25 lety, tak bych řekl „hurá“. Když je to teď, tak to spíš beru, že si je chci užít, že s nimi chci strávit nějaký čas, že to beru jako službu. Myslím si, že jsem asi už dospělý, když začali uvažovat tímhle směrem. Takže děkuju za to, že mě už akceptují jako dospělého chlapa. To je hezké.
Speciál pořadu Moje místa o Divadle Járy Cimrmana vysílá Televize Seznam ve středu 18. prosince ve 21 hodin.
