Článek
Z pohledu českého turismu jde o velmoc a z pohledu diplomatů o celkem prestižní post v atraktivní, sluncem zalité zemi.
Na žádané místo českého velvyslance v Chorvatsku brzy nastoupí podle informací Seznam Zpráv Tomáš Podivínský, bývalý člen vlády, kterou v roce 2013 navzdory ústavním zvyklostem udržoval u moci prezident Miloš Zeman.
Dříve kariérní diplomat a člen KDU-ČSL Podivínský zastával v úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka post ministra životního prostředí. A od té doby dosahuje na špičkové diplomatické funkce.
Na jmenování českých ambasadorů má prezident výrazný vliv, jejich vyslání musí podepsat. Pokud ale nejde o favorita Hradu, cesta diplomatů na ambasády bývá v některých případech o dost složitější než ta Tomáše Podivínského.
Z konzula velvyslancem
Česká ambasáda v Záhřebu je v současné době bez šéfa či šéfky. Bývalý velvyslanec Vladimír Zavázal ze země odjel v listopadu.
„Můžeme potvrdit, že pan velvyslanec Podivínský už od chorvatské strany obdržel agrément a jeho nástup do funkce velvyslance České republiky v Chorvatsku předpokládáme během ledna 2021,“ uvedla mluvčí Ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
Ambasádu v Chorvatsku už v minulosti řídil jiný exministr, šéf resortu obrany ve vládě Jiřího Paroubka Karel Kühnl z Unie Svobody, a to v letech 2007 až 2012.
Tomáš Podivínský po svém angažmá v prezidentské vládě získal opravdu „prvoligový“ diplomatický post u klíčového partnera Česka - v roce 2015 se stal velvyslancem v Německu. Předtím působil jako řadový diplomat na ambasádě v Rakousku či jako generální konzul v Drážďanech.
V Berlíně Tomáš Podivínský nakonec strávil pět let.
Návrat Kohouta?
Už dříve se v souvislosti s jiným atraktivním postem na jihu mluvilo o kolegovi Podivínského z prezidentské vlády, exministru zahraničí Janu Kohoutovi. Plán začátkem roku veřejně „propálila“ ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Od té doby povýšil Kohout na náměstka Benešové a v této funkci je dodnes. O post velvyslance v Itálii stál už před deseti lety. Nedopřál mu ho však jeho tehdejší nástupce ve funkci šéfa diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09). Kohout se pak angažoval v česko-čínských vztazích, založil a řídil think tank Institut Nové hedvábné stezky.
Proti plánu na Kohoutův návrat do diplomacie však vystoupila i opozice, a to právě kvůli jeho čínskému angažmá. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek upozorňoval na to, že Kohout může mít kvůli svým pročínským aktivitám problém získat prověrku.
Itálie nadále zůstává „volná“. Přesluhuje tam velvyslankyně Hana Hubáčková. Standardní dobou, kdy velvyslanci slouží na jedné zahraniční ambasádě, bývají dle diplomatických zvyklostí čtyři roky. Velvyslankyně Hubáčková je v Římě už od roku 2015. Ke střídání tak dojde v nejbližší době.
Podle informací Seznam Zpráv je návrat Kohouta do diplomacie stále ve hře.
Kohout na dotaz týkající se jeho možné diplomatické budoucnosti nechal bez komentáře.
Bitva o Stockholm
Tak trochu zákopová válka se každopádně vede o velvyslanecký post ve Švédsku. Už v létě tam skončil ambasador a jeho nástupce zatím není. Podle dřívějších informací v médiích tam Ministerstvo zahraničí prosazuje současnou náměstkyni úřadu a novopečenou sociální demokratku Anitu Grmelovou.
„Vláda již nominaci nového velvyslance ve Švédsku schválila, je to na podpisu pana prezidenta a já věřím, že nemůžeme prodlužovat období, kdy nemáme plnohodnotného velvyslance ve Stockholmu,“ říká ministr zahraničí s tím, že věří, že se situace vyřeší.
Na podpis prezidenta čekají podle Petříčka i další čeští diplomaté.
Prázdná pracovna velvyslance ve Švédsku je ale křiklavější než kdy jindy. Česko totiž připravuje své předsednictví EU v trojce zemí spolu s Francií a právě Švédskem, které na přelomu roku 2022 a 2023 převezme předsednickou štafetu po Praze.
Oteplení vztahů mezi ministerstvem zahraničí a Pražským hradem může přinést krok Petříčka otevřít v Jeruzalémě kancelář s diplomatickým statusem. Prezident Zeman dlouhodobě usiluje o českou diplomatickou přítomnost ve sporném hlavním městě Izraele.
