Článek
Hrad Windsor se nachází ve stejnojmenném městě asi 30 kilometrů od Londýna. Je nejstarším a největším obývaným hradem na světě, který je oficiální rezidencí britské královny Alžběty II., ještě společně s Buckinghamským palácem a palácem Holyrood v Edinburghu. Královna zde tráví své volné víkendy. V době jejího pobytu na hradě vlají standarty a střídá se hradní stráž.
V gotické kapli svatého Jiří, kde se bude konat svatební obřad, má svůj náhrobek řada panovníků. Jedním z nich je například Jindřich VIII. nebo Karel I.
Historie hradu se začala psát roku 1070, kdy jej nechal vybudovat Vilém I. Dobyvatel. Jeho stavba trvala 16 let. Od té doby odtud vládly téměř čtyři desítky anglických panovníků. Původně byl hradem ze dřeva, jehož pozice byla strategicky umístěna na kopci s výhledem na řeku Temži. To se změnilo za vlád Jindřicha II., který dal postavit první kamenné stavby a vznikla i zachovalá kamenná věž. V průběhu dalších let byl hrad několikrát přestavován a rozšiřován, v současnosti jeho rozloha dosahuje 45 tisíc metrů čtverečních.
Sídlo je rozděleno na tři nádvoří, která obléhají zelené trávníky a stromy. Dnes se ve Windsoru konají slavnostní ceremoniály nebo zde panovnice přijímá zahraniční návštěvy. V jejím okolí se také nachází areál jedné z nejslavnějších soukromých středních škol Eton College, na kterou chodil také princ Harry.
V roce 1992 hrad částečně vyhořel, což se považovalo za velkou ránu pro současnou panovnici Alžbětu II. Požár zničil 115 pokojů, dalších devět velkých oficiálních místností a jeden člověk se při něm zranil. Oheň započal v soukromé kapli královny, kdy vadný reflektor zapálil závěsy. Plameny se velmi rychle rozšířily do dalších místností. Místní personál se tak snažil zachránit historické sbírky a umělecká díla. Škoda se vyšplhala na 37 milionů liber a trvalo několik měsíců, než se podařilo hrad vrátit do původního stavu. Královna byla šokována a později rok 1992 popsala jako annus horribilis, tedy „strašným rokem“.
