Článek
„Reprezentativní monografii vydalo Muzeum Komenského v Přerově,“ řekl kastelán hradu Jan Lauro. „Po druhém vydání Kahligovy publikace v roce 1914, poslední monografie o Helfštýně, se myšlenkou o shromáždění dostupných textů o dějinách a současnosti Helfštýna začala zabývat k tomu účelu vzniklá redakční rada odborníků z Muzea Komenského v Přerově,“ uvedl kastelán.
Redaktorem knihy se stal ředitel muzea Radim Himmler, který sestavil kolektiv čtyř autorů schopný zaštítit hlavní témata publikace. Z řad muzejních pracovníků šlo o archeologa Zdeňka Schenka, který se archeologií na hradě zabývá dlouhodobě, historika Lubora Maloně a kastelána kunsthistorika Jana Laura. Externě byl osloven znalec regionálních dějin a archivář Jiří Lapáček.
Hrad Helfštýn založil ve 14. století loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Nyní má hrad charakter rozsáhlé pevnostní architektury se šesti branami, řadou věží a budov a se systémem valů z 18. století. Vliv na stavební vývoj měli zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Publikace mapuje dějiny Helfštýna od nejstarší písemné zmínky, věnuje se také jeho stavebnímu vývoji i památkové obnově od 19. století, majitelům Helfštýna, ale i kulturnímu a společenskému životu na hradě.
Jedna kapitola se věnuje uměleckému kovářství, hrad se každoročně v srpnu stává světovým kovářským centrem díky setkání uměleckých kovářů s názvem Hefaiston. Odborníci se věnují i dobrovolníkům na hradě, kteří velkou měrou přispěli k jeho obnově. Jedna kapitola je věnována také záchraně a zpřístupnění hradního paláce, který patří k největším renesančním stavbám v ČR. Dlouho plánovaná rekonstrukce za 72 milionů korun byla dokončena letos v srpnu.