Článek
Hraboší kalamita pokračuje. Důvodem je mírná zima, během které nedošlo ke snížení populace těchto hlodavců. Ztráty na majetku zemědělců se tak stále navyšují. Zemědělci navíc prakticky nemají možnost se škůdci bojovat.
„Minulý rok jsme zaseli ječmen nebo pšenici, to sežral hraboš. Zasela se řepka a také ji sežral hraboš. Teď na jaře zasejeme znovu a nevíme, jestli nám to zase nesežerou – to znamená troje náklady a zatím ani jedna tržba,“ řekl pro server Seznam Zprávy předseda představenstva ZOD Haná Miroslav Cvek.
„Nejhorší situace je u vojtěšky. Jelikož se nekultivuje a seče se třeba čtyři roky, tak se teď můžeme jen dívat, jak nám ji hraboš žere. Dá se tedy očekávat, že nejspíš brzy bude chybět krmení pro krávy,“ komentoval situaci v Hané Cvek.
Miroslav Cvek také uvádí, že za loňský rok ZOD Haná přišlo kvůli hrabošovi o více než 20 milionů korun. To je ale stále pouze zlomek celkových ztrát, které Českou republiku v loňském roce postihly. Ty se totiž pohybují okolo dvou miliard korun.
Bezmocní zemědělci
V současné době nemají zemědělci se škůdci jak bojovat. Plošné rozhazování jedu Stutox II totiž není povolené. Bylo zakázáno po kritice především ze strany ornitologů a resortu životního prostředí, může však být povoleno v případě překročení určitého prahu škodlivosti.
„Na pozemcích, na kterých populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti, budou moci inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) nařídit rovnoměrnou povrchovou aplikaci rodenticidu na hubení hrabošů,“ uvedlo Ministerstvo zemědělství. Mnoho zemědělských celků však stále může používat jed pouze v omezeném množství a přímo do hraboších nor.
Další opatření, které Ministerstvo zemědělství proti hraboši doporučuje, je hluboká orba. Miroslav Cvek však tvrdí, že tato metoda je prakticky nepoužitelná. Pokud by se totiž oralo ještě hlouběji než nyní, tak by nafta spálená při orání znamenala neúměrně velkou ekonomickou i ekologickou zátěž.
Jedinou, avšak nedostatečnou útěchou, je pro zemědělce zima s hlubokými mrazy. Té se však nedostává. Kvůli studené vodě a mrazu v norách se hraboš přestane množit, avšak po opětovném srovnání teplot může začít kopulovat téměř okamžitě znovu. Zemědělcům zatím tedy nezbývá nic jiného než bezmocně přihlížet ničení úrody.
Podle Miroslava Cveka s sebou hraboš nese také další závažné hrozby: „V loňském roce tu ÚKZUZ dělal odběry hrabošů a u 60 % zjistil výskyt bakterií brucelózy.“ Brucelóza je závažné onemocnění přežvýkavců. Je však také přenosné na člověka.
