Článek
Už rok a půl mají české úřady napravovat chyby, které v čerpání dotací odhalil audit Evropské komise. Ten se primárně zaměřil na střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Zároveň ovšem bruselští cifršpioni odhalili řadu nesrovnalostí v samotném procesu udělování dotací koncernu Agrofert, který má Babiš zaparkovaný ve svěřenských fondech.
Závěrečnou zprávu doručil Brusel českým úřadům už v listopadu 2019. Minulý týden se ji ovšem oproti běžnému postupu rozhodli unijní úředníci zveřejnit. Proč?
„Přestože může nadále v kontextu zbývajících otevřených otázek docházet k výměně informací mezi auditory Komise a českými orgány, nepředpokládáme žádné další kroky v postupu auditu jako takového,“ uvedla pro server iRozhlas.cz Claire Joawnová z tiskového odboru Evropské komise.
Komise se podle Joawnové rozhodla závěrečnou zprávu zveřejnit „vzhledem k době, která uplynula od jejího vydání, dokončení zákonem požadovaných kroků a příslušných lhůt v rozporovacím řízení a silnému veřejnému zájmu v této věci“. Kromě toho na zveřejnění dokumentu tlačila i evropská ombudsmanka Emily O'Reillyová nebo Transparency International, která původní podezření o střetu zájmů Andreje Babiše Evropské komisi předala.
Zveřejněná zpráva s řadou začerněných míst je přitom známá právě od roku 2019. Tehdy ji mimo jiné přinesly i Seznam Zprávy, a to i s podrobnými analýzami, co to znamená pro premiéra i české úřady.
Závěr je jednoduchý. Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Agrofert nemá proto nárok na unijní dotace, a pokud je chce čerpat, musí se jej premiér zbavit, nebo přestat působit ve vrcholné funkci.
Po dokončení těchto dokumentů ještě Česko některé jeho závěry rozporovalo. Úspěšné bylo jen minimálně. Ovšem podařilo se mu posunout datum, od nějž auditní orgány Komise vidí Andreje Babiše jako někoho, kdo porušuje unijní pravidla o střetu zájmů. Původní rozhodnutí, jak je sepsané ve zveřejněných dokumentech, počítalo s 9. únorem 2017. Nakonec ale Komise přistoupila na to, že po zohlednění rozsudku Ústavního soudu jde o 1. září.
Tím pádem jsou v auditu označené jako nepřípustné jen dotace pro čtyři firmy z holdingu Agrofert. A to jen ve dvou případech kvůli střetu zájmů. Zbylé dva podle auditorů neměly být připuštěny kvůli tomu, že neměly na dotace nárok bez ohledu na to, zda je nebo není Andrej Babiš ve střetu zájmů.
V případech střetu zájmů jde o menší projekty firem Cerea a Fatra, a to v řádech jednotek milionů korun, upozornil iRozhlas.cz.
Závažné chyby pak patří k proslulému toustovému chlebu z Penamu za 100 milionů a k jedné 50milionové dotaci pro Lovochemii.
Celková částka, kterou české úřady vyplatily firmám z holdingu neoprávněně a měly by ji požadovat zpět, je dle auditu přes 150 milionů. Z bruselské kasy si ji proplatit nenechaly, tudíž ji vracet nemusejí. Od koncernu by ji ale žádat měly. Jinak půjde o neschválenou veřejnou podporu.
„Schválená EU dotace má výjimku z veřejné podpory (tzv. blokovou výjimku). V případě, že ji Evropská komise neproplatí, protože je protiprávní, tak o tuto výjimku přichází. A proto ji nelze proplatit z národního rozpočtu bez předchozího schválení výjimky z veřejné podpory ze strany Evropské komise,“ popsal pro server Neovlivní.cz pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který je expertem na audity.
Podle něj by proto i financující banky měly okamžitě zesplatnit úvěry, které s dotacemi souvisejí.
150 milionů přitom nemusí být konečná částka. Jak Evropská komise naznačila, některé závěry auditu jsou ještě nedořešené. Neboli české úřady nesplnily „zadané úkoly“. A jedním z nich je, že mají prověřit postupně všechny dotace udělené firmám z holdingu Agrofert. Unijní auditoři je totiž neprobrali všechny.
