Článek
Než mohl Neil Armstrong udělat „malý a zároveň obrovský krok“, museli Američané do projektu Apollo napumpovat neskutečné množství peněz. Celkové náklady mise Apollo činily koncem šedesátých let 25,4 miliard dolarů (přes 580 miliard korun). Pokud by se cena přepočetla na dnešní poměry, vyšel by celý projekt dobývání Měsíce na 152 miliard dolarů (přes 3,476 miliard korun).
Tyto peníze šly firmám v různých odvětvích. Ve své době v průběhu osmi let posunuly vývoj řady technologií o desetiletí dopředu. „Rychlé tvoření prototypů a rozvoj by byly bez programu bezprecedentní,“ říká Ella Atkins seniorní člen Institutu pro elektrotechnické a elektronické inženýrství.
Tak například na stavbě rakety Saturn V se podílela společnost Boeing, na palubě modulu byly připevněné předměty suchým zipem společností Vlecro. Motorola pak zajistila komunikační technologii, díky které mohli lidé doma na Zemi sledovat, jak se američtí astronauti po Měsíci prochází.
Management, který předběhl svou dobu
Technologický pokrok ale není to jediné, jak projekt Apollo posunul lidstvo vpřed. Magazín Forbes připomíná, že průlomové bylo i samotné řízení projektu. Článek z roku 1968 píše o manažerovi NASA Georgovi Mullerovi. Ten vysvětluje, jak překopal strukturu obrovského kolosu s názvem Apollo. Program rozdělil do menších „balíčků“, z nichž každý měl svého vlastního manažera.
Toto rozdělení pomohlo Američanům program řídit efektivněji a flexibilněji. Na základě této zkušenosti posléze adaptoval stejný model řízení projektu i Boeing, když vyvíjel letoun 747.
Mise v číslech
Částky, které dal server Forbes dohromady, ukazují, kolik co na misi Apollo stálo koncem šedesátých let. Pro lepší představu a srovnání s dnešními poměry je třeba je vynásobit zhruba šesti.
Dobývání měsíce vyšlo američany na 25,4 miliardy dolarů.
355 milionů dolarů
Samotná mise Apolla 11 stála v přepočtu 8,1 miliardy korun.
185 milionů dolarů
Za raketu Saturn V dala NASA v přepočtu 4,2 miliardy korun.
55 milionů dolarů
Na 1,2 miliardy korun vyšly náklady na modul, ve kterém astronaut Collins pozoroval své kolegy, jak přistáli na Měsíci.
40 milionů dolarů
Lunární modul Eagle vyšel NASA na 915 milionů korun.
1,08 miliarda dolarů
V přepočtu 24,7 miliardy korun utratil jeden z dodavatelů Apolla, Severoamerická Rockwellova vesmírná divize na subdodavatelích pro vývoj. Firma se později stala součástí Boeingu.
15,5 milionů dolarů
Zakázka, kterou od NASA dostala společnost Motorola, měla cenu v přepočtu více než 355 milionů korun.
2,1 metrů čtverečních
Plocha, kterou na palubě vesmírné lodi Apollo pokryl suchý zip značky Velcro. Zip sloužil k tomu, aby držel předměty na svém místě a ty se volně nepohybovaly v prostoru.
Indie míří na Měsíc
Indie v pondělí úspěšně vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2), která se v září pokusí měkce přistát na Měsíci, což se dosud podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně.
Sondu tvoří družice, která bude obíhat kolem Měsíce, přistávací modul s vědeckými přístroji a šestikolové robotické vozítko. Dosednutí na povrch souputníka Země bylo původně plánováno na 6. září, nyní lze přistání očekávat kolem poloviny září.
Úkolem družice vedle datové podpory aparátů na povrchu bude z oběžné dráhy kolem Měsíce provádět snímkování ve vysokém rozlišení. Přistávací modul pak bude provádět seismografická, teplotní a elektromagnetická měření. Vybaven je i americkým zrcadlovým systémem, který v rámci přesného měření vzdálenosti Země od Měsíce a přesného určení pozice sondy odráží laserový paprsek zpět do místa původu.
Pro Indii je to již druhá mise k Měsíci, kam v roce 2008 vyslala družici Čandrájan-1 (Měsíční loď 1), která kroužila kolem Měsíce a která byla o rok později prohlášena za ztracenou. Součástí první generace Čandrájanu byla i dopadová sonda, která se nárazem o měsíční povrch zničila.
Start indické rakety.Video: AP
