Článek
Nemůžete si právě číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Jak těžké je pro takového introverta, jako jste vy, pustit si fanoušky prakticky do obýváku?
Ode mě to bylo fakt těžké rozhodnutí. My jsme si nikdy do obýváku lidi nepustili, ale tohle je taková podaná ruka. Je to trochu neobvyklé. I když dnešní svět a fotografie z míst, kde to máme rádi nebo možná i neradi, nás nutí pustit i fanoušky daleko blíž k sobě, než bylo dřív běžné. Nicméně těžká doba si žádá velké činy. A tak jsem se samozřejmě po dohodě s rodinou rozhodl, že budu streamovat koncerty od nás z domova, z našeho obývacího pokoje. A všichni s tím souhlasili. Chceme lidi nejenom povzbudit, zahrát krásnou hudbu, ale aspoň se tímto způsobem dát dohromady a být si co nejblíž.
Vy říkáte: Těžká doba si žádá velké činy. V čem přesně je tahle doba těžká pro umělce?
Vzhledem k tomu, že se lidé nemohou sdružovat, tak se samozřejmě uzavřely koncertní síně, bary a podobná místa. I mně se už zrušilo několik nastávajících koncertů. Včera jsem měl odletět do USA, pár hodin před odletem jsem tu cestu zrušil. Měl jsem tam odehrát pět, vlastně původně šest koncertů. A rozhodl jsem se správně, že nikam nepojedu. Protože prezident USA uzavřel hranice. Já bych ještě stihl doletět, ale už jsem se obával, že bych se nestačil vrátit, nebo že bych se nemohl vrátit. Tomu bych nerad čelil, protože tu mám rodinu a děti. A nechci být někde měsíc v karanténě. Ještě s velkým otazníkem, jestli mě vůbec za ten měsíc pustí, protože situace je vážná a nikdo neví, co bude.
Chápu, že fanoušci jsou kvůli zrušenému turné smutní, ale to koncertování face to face by chybělo i vám samotnému?
Samozřejmě, to je věc, která každého kumštýře naplňuje. Která nám dává takříkajíc tu mízu uměleckého života. Potlesk se vám nikdy neomrzí. Tak je mi samozřejmě moc líto, že se koncerty teď musí rušit. I když to naprosto chápu, respektuji a podporuji, protože je potřeba ten zákeřný virus zastavit. Doufejme jen, že to nebude trvat příliš dlouho a že se zase se svými věrnými fanoušky a posluchači budu moc setkat na svých koncertech osobně, face to face. Ale když už to nejde, tak chci využít moderní techniky. Když už mohu streamovat a uskutečnit v těch dalších dnech řekněme oficiálnější cyklus, který se vám otevře na obrazovce za pár kliknutí, tak toho rád využívám.
Nebojíte se, že vám lidé budou okukovat vaše soukromí? Jakou máte pohovku, jestli máte uklizeno?
To se samozřejmě člověk bát může. Ono není nutné, aby všichni viděli úplně všechno. Takže dneska večer si ten mobil nějak nastavím a v těch dalších dnech uvidíme, jak to celé zorganizujeme. Není teď lehká doba ani pro setkávání lidí, ale že bych se bál, že mi tady někdo něco odkouká, to není na místě.
Hrát budete v teplákách nebo v gala, jak jste zvyklý z koncertů?
Jak jsem psal ve statusu na Facebooku, aby se posluchači a fanoušci oblékli do gala, jako že jdou na koncert. Tak i já to samozřejmě vezmu s velkou vážností. Byť nejsem člověk, který by hrál ve fraku nebo ve smokingu, ale rozhodně nebudu hrát v teplákách. Budu v koncertním.
Na dnešní páteční večer tedy slibujete krátkou ochutnávku, co bude v osm večer na programu?
To bych také rád věděl, ještě o tom přemýšlím. Vzhledem k tomu, že tam budu hrát sám, tak tam musí být skladby pro sólové housle. Určitě zahraji něco od Niccola Paganiniho, od Johanna Sebastiana Bacha. Ale moderní doba nám skýtá možnosti takzvaného half playbacku, což znamená, že si pustím ten základ, ať už orchestrální nebo popově laděný, a zahraji něco ze svého projektu Sporcelain. Možná i něco z předloňské desky Vánoce na moudrých houslích. Zkrátka udělám takovou ochutnávku toho, co by v těch dnešních dnech, potažmo týdnech mohli posluchači chtít poslouchat.
