Houbou proti skleníku. Australané vymýšlejí, jak snížit emise

Existuje několik cest, jak omezit množství skleníkových plynů v atmosféře. Kromě snahy upravit všechny možné obory tak, aby při jejich provozu emise vznikaly co možná nejméně, existuje i druhá cesta - jímat skleníkové plyny a zpracovat je tak, aby neškodily.

Po té druhé se vydal tým australských vědců, které nyní podpořili také významní investoři včetně obchodního poradce a právníka Chrise Sacca a spoluzakladatele softwarové společnosti Atlassian Mikea Cannon-Brookese. Jejich peníze mají zintenzivnit výzkum mikroskopických hub schopných zpracovávat atmosferický oxid uhličitý.

Jde o novou technologii, která mimo jiné nabízí zemědělcům levný způsob, jak zlepšit kvalitu půdy. Společnost Soil Carbon na svých stránkách uvádí, že právě biologicky zprostředkované vázání uhlíku je jednou z nejdůležitějších vědeckých snah 21. století. Slibuje elegantní řešení pro zvýšení úrodnosti a odolnosti zemědělských půd po celém světě a také snižování emisí.

Technologie využívá bakterie a houby, které žijí v symbióze s pěstovanými rostlinami. Pro svůj životní cyklus odnímají z atmosféry plynný oxid uhličitý a přetvářejí ho do jiných sloučenin na bázi uhlíku. A kromě toho využívají také dusík, který je obvyklou součástí celé řady průmyslově vyráběných hnojiv.

Právě přes zemědělce chce firma svůj vynález šířit, hnojiva jsou totiž drahá, a pokud je mohou nahradit neškodné organismy, může to pro farmáře po celém světě znamenat úsporu. A kromě toho to také sníží uhlíkovou stopu, která je u některých oborů především v živočišné výrobě poměrně výrazná.

Spoluzakladatel společnosti Soil Carbon Company Guy Hudson pro agenturu Bloomberg uvedl, že nyní budou probíhat zhruba dva roky zkoušky a po nich by chtěli dostat svůj produkt pokud možno do celého světa. Doufá, že s rychlým rozšířením pomohou právě zemědělci, ale také průmyslové firmy tím, že si budou kupovat emisní „odpustky“ podložené miliardami bakterií pohlcujících skleníkové plyny.

Pokud by to dopadlo, mohlo by to znamenat výrazné snížení ceny, za kolik lze nyní z atmosféry oxidy stahovat. Zatímco dnes stojí zachycená tuna oxidu uhličitého zhruba 100 dolarů, podle Soil Carbon Company by mohla tuna zneškodněného plynu stát méně než 20 dolarů.