Článek
Hrozivá sucha na několik dní vystřídaly deště, a houbaři si tak začínají mnout ruce, že by úroda mohla být veliká. „Na první pohled se zdá, že by mohla být docela dobrá, protože nám dobře zapršelo, což je nejdůležitější podmínka růstu,“ říká mykolog a předseda Mykologického klubu Přerov Milan Plášek. „Je ale stále začátek sezony,“ upozorňuje s tím, že nejvíce hub roste až na podzim.
Momentální podmínky jsou podle Pláška opravdu ideální na rozdíl od letošního jara. „Jarní houby už máme za sebou. Protože ale bylo sucho, tak letos ani nerostly,“ sdělil v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jaká bude letošní úroda hub, když teď několik dní v kuse pršelo?
Na první pohled se zdá, že by mohla být docela dobrá, protože nám právě dobře zapršelo, což je nejdůležitější podmínka růstu. Houba opravdu potřebuje především vlhko, bez toho neporoste. Plodnice má zhruba 70-80 % vody a samozřejmě potřebuje i přiměřené teplo, proto nesmí být velké chladno. Teplota by neměla klesnout pod 10 stupňů večer a přes den je ideální, když je do 25 stupňů.
Jsou tedy teď ideální podmínky pro růst hub?
Ano, teď jsou ideální podmínky pro růst hub. Je ale stále začátek sezony a teď rostou hlavně hřibovité houby, tedy hřiby, kozáky, křemenáče. Tyto houby porostou, ale v omezeném množství, protože není podzim, kdy je úroda největší. Letní úroda je tak vždy horší. Navíc houby bývají velmi červivé a zhruba 80 % se vyhodí. Je to proto, že v létě bývá velké teplo. Na podzim je ideální, že země je prohřátá, ale už je chladněji, a mouchy tak do hub nekladou vajíčka.
Jaké houby teď najdeme v lese?
Jarní houby už máme za sebou. Protože ale bylo sucho, tak letos ani nerostly. Těšili jsme se na ty smržovité houby, které rostou právě na jaře, ale bohužel žádné nebyly. V tuhle chvíli by už ale měly růst hřibovité houby, ale i například holubinky. Každopádně kozáky a křemenáče už by se měly pomalu objevit.
Dá se nějak jednoduše poznat, kde houby rostou?
Ano, a často se to dá poznat i podle názvu. Například hřib dubový opravdu roste v dubinách a bučinách. Často jsou ty houby vázány na kořeny stromů, takže hřib dubový je opravdu vázán na listnaté stromy. Například hřib koloděj a kovář roste zase pod lípami a bývají často v parcích. Takže pokud uvidíte alej lip, tak je dost možné, že tam budou. Není to však samozřejmě podmínkou. Nejlepší je si pracně najít místo, kde houby rostou, a pak tam chodit každý rok.
Máte přehled, kde už by mohly houby růst?
Momentálně až takový přehled nemám, ale vím, že na Šumavě už se nějaké houby objevily. Většinou to byly hřiby, kozáky nebo třeba křemenáče, protože tam dost pršelo.
Teď několik dní pršelo, ale jinak je spíše sucho, jaký vliv to má na houby?
Ono hodně záleží na tom, jak je země hluboce prosušená. Pokud nebude pršet, tak je to pro houby špatné, samozřejmě. Například teď je země poměrně dobře nasáklá vodou po těch deštích, tak v tu chvíli podhoubí začíná bujet. Pokud ale země vyschne úplně, tak se tam houby neuchytí. Ale těžko se to dá určit, protože jak je to v zemi, tak to není tak dobře prozkoumané. Je možné, že díky stromům se podhoubí přece jen udrží, i když je sucho. Ale samozřejmě sucho jim nedělá dobře, to bez debat. Většinou ale stačí jen povrchová vlhkost, což je zhruba 50 cm.
Kdybyste měl zhodnotit rok od roku, jak je na tom úroda hub, zhoršuje se, nebo zlepšuje?
Ono se to vyloženě střídá. Vliv sucha až tolik na úrodě hub nepozoruji. Jakmile přijdou deště, tak úroda je. Naopak když je sušší podzim, tak je úroda hub mizerná. Byly doby, kdy celé léto bylo sucho a na podzim byla polovina hub, ale stále byly. Předloni to bylo naopak. To pršelo opravdu hodně a bylo tolik hub, že člověk skoro nevěděl, co s tím. Vždy je to tedy na počasí. Teď byla sucha a nikdo nečekal, že bude pršet. A najednou, jako na objednávku, už několik dní prší. Proto se vůbec nedá plánovat, jaká úroda nakonec bude.
