Článek
Po více než dvou měsících se minulý týden mohli hosté vrátit dovnitř restaurací. Počet transakcí za stravování se tím dostal na 66 procent běžného stavu. Oproti předchozím týdnům, kdy lidé mohli využívat pouze venkovní zahrádky, to byl nárůst o 18 procent.
Večer jsou v některých podnicích hospodští stále sami a zákazníky marně vyhlížejí. V obědových časech se ale hosté, především ze znovuotevřených pracovišť, pomalu vracejí. A jelikož v době karantény nebylo moc příležitostí kde utratit stravenky, nechávají jich v restauracích víc než před propuknutím pandemie.
Stravenky se všem nahromadily
„Uplatnění stravenky bylo v době mimořádného stavu složitější, uživatelé je ušetřili a díky tomu se nyní navýšily transakce. V objemu tržeb jsme nyní zhruba na 75 procentech normálního stavu,“ popisuje Jakub Ryba ze společnosti Edenred. Podle dat společnosti byla průměrná útrata za oběd před koronakrizí okolo 127 korun. O kolik přesně nyní útraty vzrostly, zatím nevědí, je ale zjevné, že částka bude vyšší.
„Vyplývá to i z nejběžnější výše stravenky, kterou zaměstnavatel dává většinou kolem stokoruny, což na jeden normální oběd nevystačí. V tuto chvíli, kdy mají lidé z předchozích měsíců trochu naspořeno, si samozřejmě dopřávají více,“ dodává Ryba.
Stejná rána jako koronakrize
Návrat k původním číslům v restauracích ještě nějakou dobu potrvá, zvlášť tam, kde jsou závislí na turistech. Oproti březnovým a dubnovým tržbám, kdy restauratéři mohli prodávat jídlo pouze okénkem nebo na dovoz, je ale situace znatelně lepší. V kritickém období totiž množství platebních transakcí kleslo až o 85 procent.
Stejnou ranou jako koronakrize by pro gastrobyznys bylo zavedení stravenkového paušálu, soudí Jakub Ryba. „Na stravenkový paušál nahlížíme s velkými obavami. Z průzkumů, které máme k dispozici od agentury STEM/MARK, vyplývá, že 62 procent dotazovaných restauratérů se stravenkového paušálu bojí. Pro zhruba 40 procent z nich je to opravdu likvidační záležitost, protože stravenky tvoří v době oběda pro většinu z nich až 40 procent tržeb. Celý gastrobyznys by mohl přijít až o 20 miliard korun, a to ještě nemluvím o dopadech do státních rozpočtů kvůli optimalizaci daní,“ tvrdí Ryba.
Lidé sice budou podle něj dál obědvat, ať už budou mít stravenky, nebo peníze na účtu, rozdíl je ale v tom, jak stravování budou řešit. Stravenkové firmy se obávají, že pokud lidé nebudou mít platidlo vázané na jídlo, budou stravu šidit, případně ji častěji řešit vlastním doneseným jídlem a ušetřené peníze použijí na něco jiného.
„Stravenkový paušál bude mít na gastrobyznys stejný dopad jako koronakrize. Během osmi týdnů uzavření přišlo gastro o zhruba 20 miliard korun, a to je podle našich predikcí přibližně stejná částka, o kterou by restaurace v následujícím roce přišly, pokud by stravenkový paušál začal platit,“ počítá Jakub Ryba.
1,5 milionu stravenkářů
V České republice pobírá stravenky zhruba 1,5 milionu lidí, stejně velká skupina lidí má k dispozici závodní jídelny. Další milion lidí se stravuje jiným způsobem, například jídlem dovezeným do zaměstnání z restaurace.
Stravenkový paušál Ministerstvo financí navrhuje zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování. Daňové zvýhodnění paušálu by podle úřadu mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla – na rozdíl od mzdy – podléhat povinným odvodům a daním. Pokud návrh projde, měl by platit od roku 2021.
