Hostinec U Brabců zachráníme, slíbili politici. Koupili ho a zbourali

Obyvatele Proseka na začátku prosince překvapil nezvyklý pohled. Namísto tradičního hostince U Brabců stojí v malé historické části této pražské městské čtvrti jen jeho fasáda. Radnice v čele s ODS přitom před volbami slíbila, že demolici budovy z roku 1837 zabrání, a kvůli záchraně dům vykoupila od soukromého majitele.

Společnost Prosek 2 dům získala v roce 2015 už s demoličním povolením. Hostinec, který za svoji takřka dvousetletou historii poskytl zázemí mnoha kulturním událostem a sousedským setkáním, chtěla firma nahradit bytovými jednotkami.

Proti tomuto plánu se ale postavili místní, zejména spolek Pro Prosek. Proti zbourání domu podepsalo více než 2000 obyvatel petici. Mnoha lidem ostatně vadí i vedlejší novostavba „Rezidence u Sv. Václava“, která výrazně zasahuje do tradiční zástavby. S hostincem U Brabců by se podle nich vytratila další část místní historie.

Politici na volání po záchraně hostince U Brabců slyšeli. Dům tvořil důležitou součást malého území původní zástavby obklopené panelovým sídlištěm, za rekonstrukci okolního náměstí radnice nedávno zaplatila 40 milionů korun.

„Rozhodně nechceme, aby se dům boural, genius loci je zde mimořádný a máme určité záměry, které by mohly vyjít. Musíme se dohodnout s majitelem, jde o to, abychom stanovili rozumnou cenu. Do budovy je lepší investovat a zachovat historickou hodnotu než vybudovat repliku,“ řekl rok před volbami starosta Jan Jarolím (ODS) pražskému Deníku.

Radnice ještě v roce 2017 dům vyměnila za městské pozemky a vypsala tendr na jeho opravu s horní hranicí 50 milionů korun. Následující rok představila Praha 9 jeho budoucí podobu, interiér navrhl architekt Jan Bouček, vnější podobu architekt Ivan Drobný. Noviny přinesly zprávu, že se historický objekt podařilo zachránit.

Náklady nakonec podle mluvčí Marie Kurkové radnice vyčíslila na 68 milionů korun bez DPH. Na stránkách městské části se ještě v roce 2018 objevila vizualizace frančízové restaurace Plzeňského Prazdroje s popiskem, podle kterého se „návrh exteriéru budovy snaží zachovat podobu fasády z roku 1837 a v interiéru se mísí staré prvky s moderními“.

V létě letošního roku začaly práce na přestavbě hostince. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že budova půjde k zemi, na začátku prosince ale najednou celý dům prakticky zmizel z povrchu zemského, zůstala po něm pouze jediná zeď.

Místostarosta Prahy 9 a předseda pražské ODS Tomáš Portlík se pokusil rozhořčené veřejnosti vysvětlit, proč místo rekonstrukce nakonec radnice nechala historickou budovu strhnout.

„Při výkopových pracích při vnějším líci budovy hostince, které nijak nesouvisely s jeho rekonstrukcí, se na budově v důsledku činnosti PRE objevily trhliny vzniklé náhlým sesednutím objektu a došlo k statickému narušení zdiva. Na stavbu byl povolán statik a na základě jeho zjištění byly další práce na stavbě zastaveny,“ uvedl Portlík na svém facebookovém profilu.

Soudní znalec podle něj vypočítal všechny neduhy této historické budovy. Základy jsou na dnešní standardy příliš mělké, opuka, ze které byl dům z větší části postaven, zvětralá, malta málo pevná a obvodové zdi vlhké.

„Z posudku vyplývá, že pokud by zdi měly být zachovány, bylo by nutné prohloubit a nahradit základy budovy, nahradit vlhkostí degradované nadzemní části zdí a také nahradit části kamenného zdiva, které jsou vyzděny na hlinitou maltu. S ohledem na malou tuhost zdí by dále muselo být ve velkém počtu provedeno lokální ztužení zdí vložením nerezové výztuže do ložných spár zdiva a stávající trhliny by musely být injektovány cementovou směsí. Zároveň by bylo nutné vyřešit vzlínání vlhkosti do obvodových stěn injektážními clonami, základy opatřit hydroizolací a tepelnou izolací, okolo základů provést drenáž a soklovou oblast z vnější i vnitřní strany chránit sanačním omítkovým souvrstvím,“ shrnul Portlík.

„To všechno jsou věci, které běžně v rámci rekonstrukcí historických objektů děláme,“ říká architekt Pavel Jakoubek ze Společnosti pro technologie ochrany památek. „Vypadá to složitě, ale je to úplně normální postup.“

Podle Portlíka by tyto práce byly příliš drahé. „To vše vyvozuje nemalé dodatečné rozpočtové náklady, které by bylo možné akceptovat pouze v případě budovy, jejíž konstrukce by byly historicky nebo architektonicky hodnotné, což tyto nejsou,“ uvedl místostarosta.

„Záleží, z jakého úhlu pohledu se na to díváme,“ oponuje Jakoubek. „Pokud to mám rád a chci, aby se to zachovalo, tak na to ty peníze obětuji. Z druhého pohledu jsou to možná vyhozené peníze, protože místo toho můžu postavit kvalitní, tepelně izolovaný dům. Zachování jedné obvodové zdi mi přijde trochu legrační.“

Postavit nový dům je každopádně levnější než v tomto rozsahu rekonstruovat starý. Kolik peněz radnice ušetří tím, že hostinec U Brabců nechala zbourat, ale nelze bez detailní analýzy přesně vyčíslit. Především záleží na parametrech nové stavby, která za fasádou původního domu vyroste.

Architekt může mít při projektování nové budovy relativně volné ruce. Dům nebyl památkově chráněný ani nestál v památkové zóně.

„Potvrdil mi to Josef Bambas z Národního památkového ústavu,“ říká Jakoubek. „Lidé se tam prý probudili příliš pozdě, když žádali o rozšíření památkové zóny na starý Prosek. V té době už tam ale skoro nic nezbylo a nemá to parametry, které by vytvoření památkové zóny podpořily.“

Přesná podoba nového hostince není v tuto chvíli známá. Podle Portlíka štítová stěna zůstala stát především kvůli tomu, že její architektonické prvky, tedy římsy a klenby, by se těžko nahrazovaly. Technicky to samozřejmě možné je, ale není to levné. Navíc má dům splňovat současné normy pro výstavbu, jinými slovy bude postaven z jiného materiálu.

I přes tato stanoviska trvá na tom, že bude zachována původní podoba, tvar i dispozice budovy.

„Na našem záměru obnovit provoz hostince „U Brabců“ a zachovat toto romantické zákoutí starého Proseka i pro naše potomky se nic nemění,“ vzkazuje místostarosta Portlík sousedům.