Článek
„Požadavky odborů překročily únosnou mez a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky,“ uvedl Dlouhý. Nulový růst podle něj komora navrhuje také proto, že v předchozích letech minimální mzda výrazně stoupla.
Dlouhý vyzval vládu, aby tlaku odborů nepodléhala a více naslouchala potřebám firem a zlepšovala podnikatelské prostředí. Jedním z takových kroků by podle komory mohlo být zavedení paušální daně. „Mám pocit, že vláda v poslední době silně ustupuje tlakům ze strany odborů i menšího koaličního partnera,“ uvedl Dlouhý.
Spory se sousedy a stahování bytů z trhu bydlení, v centru Prahy řeší negativní dopady Airbnb
Jak se bude dokazovat diskriminace? Vláda nechala rozhodnutí na poslance
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 až 30 tisíc korun.
Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Za celý rok 2018 stoupla meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.
