Článek
Na dnešní odborné konferenci NZIS Open to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Za loňský rok strávili lidé v nemocnicích 17,3 milionu dní, o rok dříve to bylo téměř 20 milionů dní. Kvůli covidu-19 bylo najednou v nemocnicích loni skoro 8200 lidí, letos v březnu pak maximálně téměř 9500 lidí. Ve středu jich bylo 33 a z nich dva ve vážném stavu.
„Data za rok 2019 a 2020 ukazují, že za ten rok 2020 proti roku 2019 poklesl počet ošetřovacích dnů v akutní péči zhruba ve stejném objemu jako za posledních deset let,“ uvedl Dušek. U akutní lůžkové péče byl pokles přes 17 procent, u následné o téměř devět procent. Přitom v posledních letech hospitalizace následné spíše rostly.
Počet dní, které lidé stráví v nemocnicích, klesá dlouhodobě meziročně asi o dvě procenta. V roce 2010 to bylo celkem 13,24 milionu dní na akutních lůžkách a 9,12 milionu na lůžkách následné péče, kterou potřebují například lidé po nemoci, úrazu či operaci propuštění z nemocnice, jejichž stav vyžaduje doléčení nebo rehabilitaci. V roce 2019 to bylo 10,7 milionu dní na akutních a 9,28 na následných lůžkách, loni pak o 1,84 milionu dní méně na akutních a zhruba 818 000 na následných.
Roli v poklesu podle odborníků hraje odložená neakutní péče, ale také méně akutních problémů jako jsou infarkty nebo chronická srdeční selhání. Do nemocnic se s nimi dostalo méně lidí, více než 3000 lidí navíc proti roku 2019 ale kvůli nemocem srdce a cév zemřelo.
„Vidíme korelaci s propadem hospitalizací na akutní srdeční selhání. Ve druhé polovině roku vidíme vážné propady i v oblasti preventivních programů. Ale ty efekty budeme vidět v následujícím horizontu, třeba dvou, třech letech,“ uvedl na konci června při představení dat o příčinách úmrtí v roce 2020 Dušek.
Takzvaná screeningová vyšetření jsou preventivní prohlídky jinak zdravých lidí, kteří jsou v určité věkové skupině nebo mají nějaké riziko. Zaměřují se například na rakovinu tlustého střeva, děložního čípku či prsu. Meziročně poklesla podle dat ÚZIS loni o 17,2 procenta, v dubnu byla omezena skoro o tři čtvrtiny. Kolonoskopií neboli vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva bylo loni skoro o 13 procent méně.
Nemocnice musely kvůli hrozícímu naplnění kapacit omezit odložitelnou zdravotní péči loni v březnu asi na měsíc a znovu na konci října. V prosinci byly podmínky částečně zmírněné na doporučení, zákaz přijímat pacienty na odložitelnou péči přišel znovu na konci roku 2020. Uvolňovat lůžka museli i poskytovatelé následné a dlouhodobé péče, aby bylo možné lidi z akutních lůžek dříve překládat. Změnil se i přístup ambulantních lékařů. Praktičtí lékaři většinou trvali na tom, aby se lidé dopředu do ordinace objednávali.
V nemocnicích je celkově asi 47 000 akutních lůžek. S možností podávat pacientovi kyslík, což potřebovali pacienti s covidem-19, jich je přes 22 000 a lůžek intenzivní péče je zhruba 3800. Vůbec nejvíc jich pacienti s covidem-19 potřebovali letos v březnu.
