Horší než tornádo to nebude, říká o Sněmovně nový poslanec z Hodonína

S říjnovými volbami se obměnila polovina Poslanecké sněmovny. Ve dvousethlavém zákonodárném sboru zasedne hned 102 nováčků. Jsou mezi nimi i dvaapadesátiletá pedagožka a manažerka Jana Berkovcová z hnutí ANO a poslanec KDU-ČSL a ředitel hodonínské nemocnice Antonín Tesařík.

Reportéři Seznam Zpráv strávili s nováčky ve Sněmovně jejich první pracovní den.

Lidovecký poslanec z jižní Moravy není v Poslanecké sněmovně vyloženě nováčkem. V minulosti sem chodil třeba jako náměstek ministra dopravy. Kromě politických funkcí na krajské nebo komunální úrovni ho v posledních letech naplno zaměstnává řízení nemocnice v Hodoníně.

Před vchodem do Sněmovny se potkáváme v půl desáté dopoledne. V doprovodu mluvčí strany jdeme rovnou do kanceláře, kterou má Tesařík spolu se svým kolegou Miroslavem Zborovským.

Skříně jsou prázdné, na stole má nový poslanec jen pár dopisů, počítač není zapnutý. Tesařík přijel do Prahy už v neděli. Ve Sněmovně se logicky i kvůli svému dosavadnímu povolání chce věnovat hlavně zdravotnictví, ale také dopravě. O víkendu si prý nastudoval spoustu materiálů, které se týkají chodu Sněmovny, absolvoval školení, studoval jednací řád.

„Situace v oblasti zdravotnictví z mého pohledu není dobrá, nakonec vyústila v nespokojenost, která mě přivedla k rozhodnutí přijmout výzvy lidí z mého okolí, abych se to pokusil změnit. Překvapila mě velká podpora z Jihomoravského kraje, dostal jsem 12 600 preferenčních hlasů. Je to pro mě závazek zodpovědnosti,“ vysvětluje Tesařík, proč se rozhodl kandidovat.

Nový lidovecký poslanec Tesařík má dvě dcery. Je rodině vděčný za podporu rodiny – je mu jasné, že doma teď moc nebude. Z Hodonína do Prahy chce co nejvíc jezdit vlakem. „Jsem si vědom, že přichází náročné období, kdy se budeme málo vídat, kdy budu ponořen do práce. Může se stávat, že budu o víkendu v Praze. Mám již děti odrostlé, jedna dcera má už vlastní rodinu,“ říká Tesařík.

Během dopoledne se Tesařík seznamoval s chodem Sněmovny, ve 14 hodin poté stejně jako jeho kolegové složil slib poslance do rukou předsedy ODS Petra Fialy. „Vzpomněl jsem si na to, že když jsem vycházel ráno z místa mého ubytování, potkal jsem mateřskou školku a děti se držely za ruce. Neví, jaká budoucnost je čeká, a já myslím na to, že naší odpovědností bude jim připravit tu budoucnost co nejlepší. Mám za sebou zvládnutí pandemie, následků tornáda u nás v nemocnici a věřím, že se mi tady nic horšího stát nemůže,“ bilancuje poslanec KDU-ČSL.

Kvůli tomu, že je nově poslancem, skončí jako ředitel hodonínské nemocnice. Teď se za něj hledá adekvátní náhrada. Při prvním rozhovoru pro Seznam Zprávy jako nový poslanec vzpomíná na tornádo, které zasáhlo Moravu. To, co viděl po zkáze, si bude, jak říká, pamatovat do konce života.

„Pocházím z obce Mikulčice, to je moje rodiště. Jako nemocnice jsme po tornádu nesli největší nápor raněných osob, které k nám přivážela záchranná služba, hasiči, policie a nakonec i rodinní příslušníci. V mých očích to byla apokalypsa. Takto nějak asi vypadá válka. Musím říct, že ten obraz mi zůstane před očima do smrti. Byl to nářek zraněných, všichni potřísnění krví, nedalo se rozlišit, kdo je zraněný a kdo ne, protože všichni byli od krve,“ vzpomíná.

Reportáž s poslankyní ANO domlouváme už koncem předchozího týdne. Vyfotit Janu Berkovcovou, jak v pondělí brzy ráno vyráží z Nového Města nad Metují, kde žije, nebude možné. „Vzhledem k velkému provozu pojedu už v neděli večer. Ráno bych byla nervózní, že nedojedu včas,“ přiznává. Noc z neděle na pondělí proto raději stráví v poslanecké ubytovně.

První schůze sice začíná až ve 14 hodin, schůzku před klubem hnutí ANO v budově Sněmovní 1 si ale dáváme už před devátou ráno. První den poslance totiž není jen schůze, na které se bude skládat slib a volit předseda Sněmovny.

SMSka od Berkovcové pípne už chvíli po šesté hodině ráno: „Schůzka v 8:40 platí?“ Platí. Přesně v 8:40 se usměvavá poslankyně vynoří zpoza rohu.

Soudě dle ranní zprávy vstávala brzy, bylo to nervozitou? „Vzbudila jsem se před budíkem, to je pravda,“ přiznává. Pocit člověka, který jde první den do nové práce, je podle ní ještě zesílený tím, o jakou funkci se jedná. „Je tady ještě pocit velkého závazku. A také toho, že budu víc sledovaná,“ popisuje.

Do kanceláře už trefí bez problémů, byla se na ni podívat v minulých týdnech, kdy se sešel poslanecký klub ANO. Sdílet ji bude s pokračujícím poslancem, bývalým ředitelem královéhradecké záchranky Jiřím Maškem. Už se spolu znají ze zastupitelstva Královéhradeckého kraje.

„Jako novou poslankyni by mě posadili asi jinam, ale pan kolega Mašek mi to nabídl,“ říká a usazuje se za prázdně vypadajícím stolem. Zdědila jej po Pavlu Plzákovi, který se do Sněmovny neprobojoval.

„Co mě překvapilo, jsou ty impozantní prostory. Z televize to člověk tak nevnímá, jako když tady pak sedí. Jak v zasedacím sále, tak i v kanceláři,“ říká. Poslanecký klub sídlí v budovách bývalého jezuitského gymnázia na Sněmovní 1.

Po příchodu do kanceláře ji čeká jen rychlá káva a hned poté už musí běžet na schůzku kandidátů do evropského výboru, jehož by ráda byla členkou. Mimo něj je za hnutí ANO už nominovaná do výboru pro školství. Předpoklady pro to má, v Hradci Králové před zvolením do Sněmovny vedla tamní krajskou pobočku Národního pedagogického institutu.

Už v 10 hodin poslancům začíná tradiční administrativní kolečko. Podepište se sem a podepište se tam. V 11 hodin pak přebírají pověřovací listiny, aby ve 14 hodin mohli složit slib.

Na poslaneckou práci se těší, byť prý jako čtyřka kandidátky se zvolením příliš nepočítala. „Odhadovali jsme, že budeme mít za kraj jen tři poslance,“ vysvětluje. Věří, že vzhledem ke zkušenostem v krajském zastupitelstvu a jeho komisích pro ni práce ve Sněmovně nebude až tak nová.

Co pro ni však nové bude, je větší časová náročnost. Původní nápad denního dojíždění ihned zavrhla, do Prahy se proto bude muset částečně přestěhovat. „Ale nebude to úplně stěhování, spíš tady budu mít určité zázemí,“ plánuje si.

Děti už má dospělé a v politické kariéře ji podporují. Je už dokonce trojnásobnou babičkou. Za negativum poslanecké práce považuje to, že by na vnoučata nemusela mít moc času. „Budu si ho ale snažit udělat. Vnoučata jsou pro mě hodně důležitá,“ říká.

Ve Sněmovně se potkáváme odpoledne, po složení poslaneckého slibu. „Překvapilo mě, jak to bylo dnes rychlé,“ odpovídá na dotaz týkající se dojmů z prvního poslaneckého dne.

Zpět do Nového Města určitě nepojede. „Teď půjdu do kanceláře a tam se to budu snažit nějak uspořádat a také přemýšlet. A co určitě udělám mezi prvními kroky, budou sociální sítě. Zjistila jsem, že bez nich se poslanec asi neobejde,“ usmívá se. Sama zatím má jen osobní Facebook pro přátele.