Článek
Česká republika sice v roce 2017 hlasovala pro prodloužení licence herbicidu glyfosát, stále více obcí se však od jeho používání chce odvrátit. Mezi nimi je i devadesátitisícový Hradec Králové, který se směrem k ekologičtější politice začíná posouvat od loňského podzimu, kdy ve vedení města poprvé stanuli zástupci Strany zelených. Ti teď spolu s Technickými službami hledají způsob, jakým likvidovat plevel z chodníků krajského města, aniž by museli použít chemii.
„Chceme snížit zátěž obyvatel herbicidy a pokud možno je maximálně vyloučit z péče o zeleň a chodníky. Nejsem příznivec používání glyfosátu, je to látka, která podle mého měla být už dávno zakázána,“ říká zelený náměstek primátora Martin Hanousek.
Česká města zatím s ekologickým hubením plevele jen experimentují. Vzorem pro Hradec je prý Brno, kde se dostali nejdál.
Technické služby proto na okraji města nechaly plevelem zarůst nepoužívanou autobusovou točnu, kterou rozdělily na sedm částí a na nich vyzkoušely různé technologie, jejichž výrobci slibují efektivní boj s plevelem.
Nad některými způsoby zástupci městské zeleně uznale pokyvovali hlavou, jiné si vysloužily pozdvižené obočí. Na ploše se postupně střídaly přístroje, které hubí plevel například horkou párou, speciální pěnou zahřátou na 50 stupňů Celsia, sálajícím teplem, které za sebou nechává spáleniště, nebo vymlacováním speciálním kartáčem, který kromě plevele zasypal přihlížející i sprškou kamínků.
Výsledek experimentu chtějí Technické služby vyhodnotit za několik týdnů. Pomohou jim k tomu i snímky z dronu, kterým točnu nafotili před ošetřením a v následujících týdnech ji budou pravidelně fotit znovu. „Plocha byla rozdělena na několik zón, abychom mohli s odstupem času odsledovat, jak techniky působí, jak rychle plevele uhynou, ale v neposlední řadě, za jak dlouho se plevele znovu obnoví,“ říká vedoucí městské zeleně Daniel Jeřábek.
Jeho kolegové doposud, stejně jako většina dalších českých měst, používají glyfosát, známý spíš pod obchodním názvem Roundup. „Používáme na to alespoň velmi pokročilý stroj, který nestříká celoplošně, ale pomocí elektronických čidel monitoruje plochu plevelu a stříkne jen tam, kde skutečně plevel roste,“ dodává Jeřábek. Hradec podle něj ročně spotřebuje několik stovek litrů chemického přípravku.
Na to, který alternativní způsob boje s plevelem v Hradci glyfosát nahradí, bude mít vliv nejen čtvrteční pokus, ale také ekonomické hledisko. Podle Daniela Jeřábka by s bojem s plevelem mohli pomoct i projektanti staveb. „Ani jedna z technologií nikdy nebude stoprocentně ekologická. Musíme se věnovat i konstrukci chodníků, například dlažba 30 na 30, na které dnes testujeme, umožňuje značnému rozvoji množení plevelů. U zámkové dlažby už je to lepší a třeba se najde i jiná konstrukce, kde se plevel nebude usazovat vůbec. To je už však otázka na projektanty, aby nám dělali chodníky takové, aby se tam plevele vůbec neusazovaly,“ dodává Jeřábek.
