Hořící Amazonie? Lži, reaguje brazilská vláda, DiCaprio se má sám přesvědčit

„Příběhy o tom, že je Amazonie v plamenech, jsou lži,“ řekl prezident Bolsonaro na setkání Paktu z Leticie, který sdružuje státy rozkládající se v Amazonii. „Musíme proti tomuto bojovat reálnými čísly,“ dodala brazilská hlava státu. A jaká tato čísla jsou?

Podle brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum (INPE) nejsou rozhodně pozitivní. Od nástupu Bolsonara do funkce vzrostlo odlesňování o 30 procent, ačkoli prezident tvrdí opak. Většinu toho mají na svědomí nelegální těžaři a developeři, uvádí CNN. Ti jsou navíc zodpovědní i za narůstající počet požárů a také zavlečení nákazy koronaviru mezi domorodé kmeny.

Jen v červenci INPE evidoval celkem 6803 lesních požárů oproti loňským 5318. Srpnová čísla jsou ještě hrozivější, v prvních dvou týdnech tradičně nejhoršího měsíce z hlediska požárů institut napočítal přes patnáct tisíc požárů, tedy o 17 procent více než minulý rok. Organizace Greenpeace zveřejnila záběry z přeletu nad územím jižní Amazonie, kde jsou plameny a kouř vidět i v oblastech, kde nemůže legálně docházet ke komerčnímu kácení nebo vypalování půdy.

Přesto Bolsonarova vláda odmítá obavy, že by se požáry v Amazonii vymkly kontrole. Ve středu brazilský vicepremiér Hamilton Mourao, který je pověřen ochranou deštných pralesů, řekl, že chráněná část Amazonie není v plamenech, jako například uváděl na sociálních sítích herec Leonardo DiCaprio.

„Rád bych pozval našeho častého kritika, herce Leonarda DiCapria, aby se se mnou vydal do São Gabriel da Cachoeira, kde podnikneme osmihodinovou cestu pralesem,“ řekl Mourao. „Potom pochopí, jak věci fungují v tomto ohromném regionu,“ dodal viceprezident.

Jenže svědectví o ničivých požárech přibývá, ve středu americká stanice CNN informovala o zasažené populaci vzácných papoušků ara hyacintových, kteří patří mezi ohrožené zvířecí druhy. Požáry mají mít na svědomí životy až patnácti procent místní populace tohoto opeřence, tedy 700 až 1000 jedinců. Dosud mělo na světě podle organizace Instituto Arara Azul žít asi 6500 ptáků tohoto druhu, všichni obývají právě amazonský prales.

Většina opeřenců pravděpodobně stihla před plameny uletět, ani to ale neznamená definitivní záchranu, řekla CNN ředitelka institutu Neiva Guedesová. „Stihli uprchnout, protože mohou létat, brzy ale nebudou mít dostatek potravy, což pro ně může být paradoxně největší problém,“ vysvětlila Guedesová. Ara hyacintový se běžně živí ovocem a ořechy, „spolu s pralesem tak shořela i jejich potrava“, dodala Guedesová.

Amazonie je největším deštným pralesem na světě a nezbytným zdrojem v boji proti globálnímu oteplování. Ročně jeho stromy a rostliny vstřebají z atmosféry miliardy tun oxidu uhličitého, který zachycuje teplo z atmosféry a je to jedna z nejlepších obranných funkcí planety proti změně klimatu. To ale komplikují rozsáhlé požáry, které jsou úmyslně zakládány, aby vyčistily prostor pro budoucí pastviny, zemědělskou půdu nebo obydlí.

„V roce 2020 i přes zákaz používání ohně a přítomnost hlídek ozbrojených sil v terénu se požáry v Amazonii stále nekontrolovatelně šíří, což znovu ukazuje neschopnost brazilské vlády,“ cituje CNN mluvčí kampaně Greenpeace Amazon Cristiane Mazzettiovou. „Čísla ukazují, že strategie přijatá federální vládou je neúčinná, zákaz úmyslných požárů na papíře nefunguje bez konkrétních činů a rozkazů k tomu určených agentur,“ dodává Mazzetiová.

Bolsonaro tak čelí čím dál většímu tlaku, už po loňských rozsáhlých požárech vyhrožovalo celkem 34 zahraničních investorů odchodem z brazilského trhu, pokud místní vláda nepodnikne kroky k větší ochraně deštného pralesa. Bolsonarův kabinet tak musel začít jednat, letos v červenci podepsal prezident dekret o 120denním zákazu odlesňování pomocí ohně, brazilské ministerstvo obrany pak zahájilo operaci, jejíž cílem bylo potlačit množství požárů. Jak ale ukazují poslední čísla, vláda musí ve svém jednání ještě přitvrdit, jinak Zemi hrozí nevratné poškození „plic planety“.