Článek
Textař Michal Horáček už půl roku kvůli záměru kandidovat na prezidenta objíždí republiku a má za sebou desítky nejrůznějších mítinků a setkání s tisíci lidmi. Z padesáti tisíc podpisů potřebných ke kandidatuře však zatím nemá ani jediný.
„Já přijedu na nějaké místo, třeba do Humpolce nebo do Karviné, tam je několik set lidí. Odhaduji, že aspoň někteří z nich by podpisy připojili, ale nemohou," rozčiluje se Horáček.
Rok před prezidentskou volbou totiž stále není jasné, jaká pravidla pro sběr podpisů vlastně budou platit. Podle těch současných by Horáčkovi stačilo 50 tisíc „obyčejných" podpisů. Poslanci ale chystají zpřísnění - podporovatelé budou muset připojit i číslo občanského průkazu. Změna zákona už několik měsíců leží ve Sněmovně.
Člověče, nezlob se
„Mám s tím velký problém. Již začíná prezidentská kampaň a já nevím, podle jakých pravidel je potřeba tu hru hrát. A to musí přece platit o Člověče, nezlob se, o fotbalu nebo také o prezidentské kampani. Já zkrátka nemohu dělat to, co jsem chtěl, to znamená, požádat svoje spoluobčany o podpisy na petičních arších," argumentuje Horáček.
Pusťte si také - Jak Michal Horáček může zkomplikovat uvedení pohádky Anděl Páně 2 v České televizi:
Režisér Jiří Strach o roli Michala Horáčka ve filmu Anděl Páně 2.
Změnit pravidla nařídil zákonodárcům Ústavní soud po problémech hned v první prezidentské volbě v roce 2013. Kvůli množství neplatných hlasů samo Ministerstvo vnitra vyškrtlo tři uchazeče - Tomio Okamuru, Janu Bobošíkovou a Vladimíra Dlouhého. (Nejvyšší správní soud pak Bobošíkovou vrátil do hry.) Ovšem ani po čtyřech letech poslanci zákon nezměnili.
Šlendrián, nebo úmysl?
„Je to šlendrián Ministerstva vnitra, jestliže během čtyř let nedokázalo prosadit jednoduchou technickou změnu zákona. Nezávislé prezidentské kandidáty tím dostává pod časový tlak," říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který rovněž zvažuje kandidaturu na prezidenta.
Novela volebního zákona ležela ve Sněmovně měsíce a poslanci ji chtějí odhlasovat až tento pátek. I tak má zákon před sebou schvalování v Senátu a také posouzení na Hradě. Může se tak stát, že se kandidáti pravidla dozví jen několik měsíců před samotnou volbou. Michal Horáček, který už oznámil záměr kandidovat na prezidenta ve volbách v lednu 2018, je přesvědčen, že politické strany to zdržují úmyslně.
„Zprvu jsem si také myslel, že to je šlendrián, a teď už si začínám myslet, že to je záměr. Strany mají určitý zájem, který se nekryje se zájmy nezávislých kandidátů, jimž to ztíží v tom, že k podpisu musí lidé ještě připojit číslo svého občanského průkazu. A mnozí lidé mi píší: No jo, já bych vás podpořil, ale občanku? Takže to je bezprecedentní situace, my nevíme, o kolik se zdrží taková politická kampaň, o kolik obtížnější bude ty podpisy nasbírat. Já zkrátka nemohu dělat kampaň," říká Horáček.
Když nestíhají, tak ať nekandidují
Straničtí kandidáti na prezidenta to mají v nominaci jednodušší, protože stačí, když je stejně jako doposud navrhne nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů. U podporovatelů nezávislých kandidátů navrhlo Ministerstvo vnitra dvě varianty: Buď bude stačit jen osm tisíc podpisů, ale úředně ověřených, nebo zůstane 50 tisíc, ovšem nově s číslem občanského průkazu nebo cestovního pasu. Vláda schválila druhou variantu, ale není jasné, co skutečně projde Parlamentem.
Straníci odmítají, že by v tom byl záměr zdržovat - a slibují, že na jaře začne zákon platit. „Takže stejně budou mít na sběr podpisů alespoň půl roku. A pokud nějaký kandidát nedokáže ty podpisy získat za půl roku, nemyslím si, že je kandidátem, který by dokázal postoupit do druhého kola," vzkazuje nestranickým kandidátům poslanec vládní ČSSD Jeroným Tejc.
Rozhovor s Michalem Horáčkem o jeho kandidatuře na prezidenta:
