Horáček či Švejnar mohou být pro Zemana nebezpečnější než Schwarzenberg

Kdo bude příští český prezident? Odpověď sice nebudeme znát až do začátku roku 2018, ale určité indicie přináší průzkum, který exkluzivně pro Seznam připravila společnost Median.

Předložila veřejnosti dvanáct osobností, o nichž se v souvislosti s volbou mluví, a zkoumala jejich naděje v souboji s očekávaným soupeřem Milošem Zemanem. Vyšlo z toho, že největší podporu dnes z tuctu možných kandidátů mají ekonom Jan Švejnar a textař Michal Horáček.

Co z toho lze vyvozovat pro skutečnou volbu prezidenta, která bude za rok a čtvrt v lednu 2018, vysvětluje Daniel Prokop, sociolog Medianu.

Mohla by být volba prezidenta v roce 2018 vyrovnanější a dramatičtější než duel Zeman - Schwarzenberg v roce 2013?

Průzkum ukazuje, že volba asi bude skutečně velmi napínavá. Pokud bude Miloš Zeman kandidovat, je velkým favoritem prvního kola, v němž by podle dnešních výsledků z průzkumu získal až třetinu hlasů. Nicméně ve druhém kole by měl s některými kandidáty asi problém. Pokud postoupí někdo dostatečně přijatelný, kdo nemobilizuje negativně Zemanovy voliče. Může to být hodně vyrovnaný souboj a nelze vyloučit, že by Miloš Zeman s některými kandidáty prohrál. Představa, že by byl ve druhém kole neporazitelný, neplatí.

O kterých kandidátech teď konkrétně mluvíte? 

Zkoumali jsme v průzkumu dvanáct kandidátů, o kterých se mluví nebo sami kandidaturu zmínili a nevylučují ji.  Z těchto jmen asi nejlépe vyšli Jan Švejnar a Michal Horáček.

Myslíte si, že by mohli být nebezpečnější než Karel Schwarzenberg při poslední volbě?

Dnes mohli, a to proto, že oni jsou přijatelní nebo preferovaní pro drtivou většinu lidí, kteří nemají rádi Miloše Zemana a pro které je Miloš Zeman nepřijatelný. Navíc Jan Švejnar a Michal Horáček, aspoň zatím, ve srovnání s Karlem Schwarzenbergem tolik nemobilizují odpůrce a oslovují dokonce část lidí, kteří mají k Miloši Zemanovi neutrální vztah. To jsou lidé, pro něž je Miloš Zeman přijatelný, ale je pro ně přijatelný i ten druhý kandidát. Souboj Švejnar - Zeman by mezi lidmi, kteří mají vyhraněný vztah, dopadl zhruba 50 na 50, jenom s mírnou výhodou Miloše Zemana. V roce 2013 vlastně hodně lidí - i ti, pro něž byl Miloš Zeman pouze přijatelný - volilo ne pro Miloše Zemana, ale proti Karlu Schwarzenbergovi. Mimo jiné i kvůli tomu Karel Schwarzenberg volbu prohrál.

Výsledky přímé volby z roku 2013

Jak by Jana Švejnara a Michala Horáčka oslabilo, kdyby vstoupili do volby společně? Nevyřadilo by je to třeba už z prvního kola? Nevzali by si navzájem voliče?

Samozřejmě je to problém těchto kandidátů. Oni jsou dobří kandidáti do druhého kola, ale nemají jisté, že by uspěli v tom prvním. Tam potřebujete mít nějaké voličské jádro.

V čem je rozdíl mezi průzkumem, který jste připravili pro Seznam, a mezi klasickými volebními preferencemi?

Rozdíl je v tom, že dnes takřka nejde zkoumat to, jak by dopadlo to první kolo. Nevíme, kdo by kandidoval. A na seznamu kandidátů hodně záleží. Protože když jich dáte na seznam hodně, jejich zisk se rozmělní. Proto jsme se v průzkumu ptali na vztah k danému kandidátovi jednotlivě, jestli je vážně zvažovaný, přijatelný, nebo ho lidé vylučují a je pro ně nepřijatelný. Z toho se mimochodem ukazuje hezká věc při srovnání s rokem 2013. Michal Horáček i Jan Švejnar jsou jako prezidenti přijatelní pro více než polovinu lidí, kteří je znají. Karel Schwarzenberg byl v prosinci 2012, těsně před lednovou volbou, přijatelný asi pro 35 % české populace. Což hodně omezovalo jeho volební potenciál pro druhé kolo.

Volbu Miloše Zemana vylučuje v průzkumu 48 procent lidí. Jaké jsou jeho limity?

On to má opravdu zhruba půl na půl a v podstatě to odpovídá číslům z průzkumů o důvěře veřejnosti. Protože když se ptáte na důvěru v prezidenta, je to posilováno autoritou toho úřadu, ale když se ptáte se na důvěru v Miloše Zemana jako politika, oscilují ta čísla - například u Centra pro výzkum veřejného mínění - v posledních dvou letech mezi 40 a 54 procenty. Miloš Zeman navíc hodně mobilizuje tu část veřejnosti, která mu nedůvěřuje, avšak v roce před volbami bude muset trošku zmírnit. A na druhou stranu si zase udržet to svoje voličské jádro. Takže bude třeba velká strategie, jak to udělat.

Kde jsou naopak limity jeho vyzyvatelů?

Zejména v tom, že oni těží z pozice, že jsou obecní kandidáti, kteří jsou přijatelní, známí a mají jakousi expertnost. Nicméně ta jejich image by se mohla v roce před volbami hodně měnit. Oni se musí nějak vyhraňovat vůči Miloši Zemanovi a zároveň oslovovat část jeho vlažnějších voličů. Určitě by také proti nim byla vedena protikampaň. Například Jan Švejnar: To je příběh člověka, který oponoval kuponové privatizaci Václava Klause, vlastně jako jediný se mu postavil v roce 2008 v nepřímé volbě prezidenta, kterou prohrál velmi těsně. Je to člověk, který kritizuje koncentraci majetku mezi milionáře. To je pozitivní příběh. Na druhé straně se může také prosadit negativní příběh, že to je člověk, který dlouho nežije nebo nežil v České republice. Což by určitě Miloš Zeman prosazoval. Jak kampaň může změnit kandidátovu image, jsme viděli v poslední přímé volbě na Janu Fischerovi.