Hongkong i přes zákaz připomněl 31 let od Tchien-an-menu. Možná naposledy

V období blížícího se léta mají cenzoři čínského internetu tradičně plno práce. Blíží se totiž připomínka masakru na náměstí Nebeského klidu, jehož nechvalně známý konec byl pouze vyvrcholením nepokojů v zemi trvajících od půlky dubna. Jen seznam nepřípustných a cenzurovaných znaků činí 3 340 položek, mezi kterými rezonují například jména představitelů událostí roku 1989, číslovky 4, 6, 8 a 9, zmínky o studentských a prodemokratických hnutích, tankovém muži či samotném náměstí.

Přestože je náměstí Nebeského klidu geograficky i historicky neodmyslitelně spojené s Pekingem, veškerá pozornost letošního výročí incidentu patří Hongkongu. V pevninské Číně jsou události z roku 1989 stále tabuizovaným tématem, ve školách se o něm neučí a Peking se chová, jako by se před 31 lety vlastně nestaly.

Každý čtvrtý červen slouží hongkongský Victoria Park jednak k uctění památky mrtvých, ale také jako otevřená učebna historie pro mladší ročníky a prostor pro místní prodemokratické skupiny. Právě boj o demokracii toto místo symbolizuje i letos. A někteří se vzhledem k eskalaci událostí v Hongkongu v posledních týdnech obávají, že naposledy.

Jen hodiny předtím, než se protestující i navzdory hrozícím pokutám a zatčením vydali směr Victoria Park, hongkongská legislativa s převahou pekingských zákonodárců schválila zneuctění čínské hymny jako trestný čin, což hongkongským na náladě příliš nepřidalo. Kdokoli shledán vinným za zesměšňování národní hymny „March of the Volunteers“, česky Pochod dobrovolníků, si může vysloužit až tři roky ve vězení a pokutu 50 tisíc hongkongských dolarů (asi 152 600 korun). Hongkong oficiálně přijal čínskou národní hymnu v roce 1997 poté, co byla britská kolonie vrácena pod čínskou správu. Někteří obyvatelé města ji ale za vlastní nikdy nepřijali a při jejím znění během sportovních událostí doprovází její melodii bučením.

Samotnou debatu o zákonu ve čtvrtek přerušilo několik opozičních zákonodárců, kteří za vykřikování hesel „Vražedný režim smrdí 10 tisíc let!“ začali do legislativní komory metat páchnoucí bomby. „Udělali jsme to, abychom světu připomněli, že bychom neměli odpustit čínské komunistické straně to, že před 31 lety vraždila vlastní lidi,“ vysvětlil novinářům Eddie Chu, jeden z prodemokratických zákonodárců.

Hongkongská svoboda projevu tak dostala další smrtelnou ránu a vyjít do ulic a uctít památku obětí masakru na náměstí Nebeského klidu v tomto případě znamenalo i uctít její zbývající kousky.

Tisíce hongkongských protestantů tak i přes zákaz shromažďování více než osmi lidí v předvečer výročí vyrazily na jediné místo, kde poloautonomní zřízení oblasti dovolovalo připomínku incidentu realizovat po celých třicet let. Až do letošního roku, kdy se opatření spojená s šířením koronaviru čínské vládě nápadně hodí a tradiční vigilii policie z obav ze vzniku další vlny nákazy nepovolila. Zákaz shromažďování v Hongkongu příznačně skončí až 5. června. Podle organizátorů připomínkové akce vládě o zdraví lidí rozhodně nejde.

Na dodržování zákazu shromažďování v Hongkongu dohlíželo více než 3 tisíce příslušníků pořádkových jednotek. Zpráva o přítomnosti těžkooděnců organizátory neodradila. „Policie bude mít pravomoci zasáhnout, pokud to situace bude vyžadovat,“ řekl před konáním akce pro deník South Morning China Post vysoce postavený úředník a připomněl policejní zásah ve středu, kdy se i přes zákaz ve městě shromáždili demonstranti protestující proti přijetí bezpečnostního zákona a zákona o národní hymně.

Připomenout výročí obvyklým davovým shromážděním tak na první pohled vypadalo bez zásahu policistů nemožné, ti ale nakonec zakročili pouze ve čtvrti Mong Kok na poloostrově Kowloon, kde aktivisté blokovali silnici. Zatčeni tam byli čtyři lidé.

Zakázaná vigilie tak mohla být i prostředkem ventilování přemíry frustrace i vzteku. Některým pro to stačilo mávat vlajkami s hesly vyžadujícími revoluci, jiní se pokusili rozebírat kovové barikády a rvali policejní pásky. Přítomní policisté tomu však nebránili. V davu se objevil i 65letý bývalý učitel Yeung, který chce svou účastí poukázat na „přímé omezování svobody“ nařízeními o čínské hymně. „Výročí Tchien-an-menu oslavuji každý rok od roku 1989. Je to moje povinnost. Musím se postavit a promluvit,“ řekl podle deníku The Times.

Obyvatelé Hongkongu si událost nenechali vzít, původní plány demonstrantů hovořily o rozdělení do skupinek po osmi lidech, aby nedošlo k porušení nařízení. Organizátoři Hong Kong Alliance in Support of Patriotic Democratic Movements of China, kteří organizují vigilii od roku 1990, poprosili účastníky k zapálení svíček k osmé hodině večerní, devět minut po osmé pak začala minuta ticha. Jeden z organizátorů Lee Cheuk-yan pro čínský server uvedl, že očekává přinejmenším pokutování. Policie podle něj bude do skupiny osmi lidí započítávat více skupin najednou. „Nikdo nemůže s jistotou říci, zda soud bude považovat dvě nebo více skupin osmi protestujících, kteří se fyzicky shromáždí na místě, přičemž budou dodržovat vzdálenost metr a půl mezi každou skupinou, což kolektivně představuje zakázané skupinové shromáždění,“ vysvětlil.

Porušení pravidel sociálního distancování se v Hongkongu pokutuje částkou 2 000 hongkongských dolarů (v přepočtu přes 6 tisíc korun) pro účastníky. Pro organizátory představuje pokuta částku 25 tisíc dolarů (přes 76 tisíc korun) a šest měsíců ve vězení.

Akce se i přes to všechno proměnila v moře tváří osvětlených svíčkami. Stovky lidí se shromáždily v několika okresech, zvedly zapálené svíčky nebo rozsvícené mobilní telefony a vyvolávaly hesla jako „Osvoboďte Hongkong, revoluce naší doby“ nebo „Hongkongská nezávislost je jedinou cestou ven“. Policie opakovaně přehrávala z megafonů varování, že shromáždění je nepovolené, lidem ale ve vstupu do Victoria Parku nijak nebránila.

Každoroční připomínka masakru platí za mírovou událost. Loni se shromáždilo 180 tisíc lidí, kteří po sobě následně uklidili odpadky a seškrábali rozteklý vosk.

Letošní výročí je pro občany Hongkongu o to citlivější. Mezi vládou, která před 31 lety násilně potlačila protesty, a tou, jež potápí demokracii Hongkongu jedním bizarním zákonem za druhým, nevidí rozdíl. „Letos bojujeme za to samé: svobodu a demokracii. A lidé to riskovali, i když jim hrozila smrt,“ řekla 23letá účastnice protestů. „Přijít sem dnes znamená jen riziko zatčení. Z jejich zážitků se cítím opravdu pochmurně.“

Čína se dodnes za násilné potlačení demonstrace a úmrtí až tisíců lidí neomluvila. Organizace i státy ale připomínají, že by bylo na čase to napravit. Organizace Human Rights Watch ve čtvrtek čínskou vládu vyzvala k přijetí zodpovědnosti za masakr nespočtu pokojných demonstrantů, zastavení sledování rodin obětí a aktivistů a zrušení cenzury události. Omluvu za krvavý masakr vyžaduje i Tchaj-wan. Čínské ministerstvo zahraničí tuto žádost odmítlo s vysvětlením, že nedává smysl. „Pokud jde o politické nepokoje v pozdních 80. letech, došla Čína k jasným závěrům,“ komentoval výzvu mluvčí čínské diplomacie. „Skvělé výsledky po založení nové Číny plně dokazují, že cesta, kterou se Čína vydala, je správná,“ dodal.