Homosexualitu chce Brunej trestat smrtí. Bezpráví páchají i postsovětské země

Zákony postihující sexuální menšiny chtěl brunejský sultán Hassanal Bolkiah zavést už od roku 2013, nové tresty ale začaly platit až nyní.

Homosexualita byla v Bruneji ilegální už v předchozích letech. Odsouzení za ni mohli pykat až 10 let ve vězení. Stejnou dobu si za mřížemi nyní odsedí ženy za lesbický sex. Soud by jim k tomu mohl uložit podle nového zákona ještě 40 ran bičem.

Začlenění zákona do brunejského práva kritizovalo plno světových lidskoprávních organizací, politiků i celebrit. Amnesty International uvedla, že je to odpudivé. Kritika se ozývá i z politické scény. „Ukamenování lidí kvůli homosexualitě nebo cizoložství je otřesné a nemorální,” napsal na svůj Twitter bývalý viceprezident USA Joe Biden.

Herec George Clooney zase vyzval k tomu, aby lidé bojkotovali luxusní hotely, které patří brunejskému sultánovi. Ty jsou rozesety po Evropě i USA – v Londýně vlastní Bolkiah třeba hotel the Dorchester, v Los Angeles mu zase patří hotel Bel-Air. Výzvu k bojkotu na sociálních sítích sdílely další slavné osobnosti, třeba moderátorka Ellen DeGeneresová.

Čtyřistatisícová země na jihovýchodě Asie se připojila třeba k Saúdské Arábii, Nigérii, Íránu, Jemenu, Súdánu a Somálsku – tyto země mají trest smrti za projevy homosexuality zakotvený v právním systému. Ne všechny ho skutečně praktikují – třeba v Íránu ale na konci ledna oběsili muže, kterého soud usvědčil z porušování takového zákona.

Tyto země ale nejsou jediné, kde je na LGBT komunitě pácháno bezpráví. Třeba v některých postsovětských státech se jiná sexuální orientace stále trestá. S příklady není třeba zacházet hluboko do historie.

Na přelomu roku došlo v ruské autonomní republice Čečensko k tvrdému zákroku proti gayům. Aktivisté tvrdí, že jich úřady zatkly na čtyři desítky. Muslimská republika v čele s vůdcem Ramzanem Kadyrovem přesto tvrdí, že v Čečensku žádný homosexuál nežije.

Pogromy na gaye ale nejsou v zemi nic neobvyklého, k podobnému došlo například v roce 2017.

„Tehdy se prokázalo, že angažovanost zahraničních zemí v této věci je důležitá,” uvedl pro Seznam Zprávy výzkumník organizace Atlantic Council a novinář Maxim Eristavi. „Když německá kancléřka přijela před dvěma lety do Moskvy, v době, kdy v Čečensku pokračovaly pogromy na gaye, konfrontovala s tím prezidenta Vladimira Putina. Během několika hodin jsme pak dostali informaci, že pogromy v oblasti ustaly,” dodal Eristavi.

Podobná situace je i v sousedním Ázerbájdžánu. Před dvěma lety vedla tamní policie štvavou kampaň právě proti místní LGBT komunitě. A nezůstala jen u toho – homosexuály a transsexuály zatkla a mučila. „Měl jsem příležitost si projít všechna svědectví obětí, která byla k dispozici,” popsal Eristavi. „Násilí na takové úrovni není jen barbarské, je jako ze středověku. A to, co těm lidem způsobili, se dá jen těžko přeložit. Zároveň si ale myslím, že bychom tyto příběhy měli znát, protože se to děje přímo tady na evropském kontinentu v roce 2019,” konstatoval.

Sám Eristavi pochází z Ukrajiny a je jednou z mála otevřeně homosexuálních známých osobností ve východní Evropě. „Rozhodl jsem se vyjít se svou orientací ven, abych celému problému dodal v tomto regionu větší viditelnost. A abych podpořil lidi, kteří nemají privilegia jako já – řekněme určité bezpečí, a ujistil je, že v této oblasti je víc než jeden nebo dva queer lidi,” řekl Eristavi.

Novinář Eristavi spolupořádal první kyjevský pochod za práva LGBT. Ve videu nad článkem se podívejte, jaká je situace queer komunity na Ukrajině.