Článek
Pandemie covidu-19 proměnila home office z vítaného benefitu v nezbytnost. Na alespoň částečnou práci z domova přešlo v posledním roce přibližně dva miliony zaměstnanců firem v Česku. A udržovat motivaci bude stále těžší.
Pokud se firmy nepřizpůsobí, škody a propady na výsledcích firem budou narůstat, obávají se odborníci na pracovním trhu.
Kolegové, které známe jen přes videokonferenci, nábor po telefonu, složitá koordinace týmů v online prostředí a postupný propad zapojení lidí. To dnes řeší prakticky každá firma.
„Dříve byl home office příjemným benefitem, dnes je nezbytností, která má svá negativa. Podle průzkumu, který jsme realizovali, až třetina lidí, která pracuje z domova, se cítí méně zapojena do dění ve firmě. Vnímají, že jsou potřeba jen k plnění úkolů a jejich práce nemá vyšší hodnotu,“ odhaluje výsledky průzkumu Honza Klusoň, CEO kariérního průvodce Welcome to the Jungle pro Česko a Slovensko.
Více než polovina zaměstnanců pak trpí odtržením od kolektivu. Chybí jim pracovní prostředí a mají pocit, že do firmy nezapadají. Celých 89 procent zaměstnanců nemá přehled o tom, co ostatní ve firmě dělají, i přestože je to zajímá, tvrdí studie.
Na postoj ohledně práce z domova se doptávala i společnost Profesia CZ, která provozuje portál s pracovními nabídkami. Ta se zabývala spokojeností zaměstnanců v režimu práce z domova. Z průzkumu vyšlo, že čtvrtina respondentů je díky home office spokojenější. Naopak osm procent je méně spokojeno, a 21 procent cítí dokonce „větší nepohodu“.
„Ne každé firmě tento způsob práce vyhovuje, ale setkali jsme se s příklady společností, které na základě letošního roku zcela přehodnotily svůj způsob fungování a zcela nebo částečně vypověděly nájem kancelářských prostor,“ říká Michal Novák, expert na pracovní pozice z Profesia CZ.
Podle informací ředitelky strategického rozvoje a marketingu brněnského Technologického parku Jitky Sládkové se ale například firmy sídlící v areálu shodují na tom, že práce z domova není jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance ideálním dlouhodobým řešením.
„Ačkoliv firmy v režimu home office pracují už téměř rok, všichni už vyhlíží uvolnění. Většina pracovníků vnímá home office jako občasný benefit, nikoliv jako vhodný dlouhodobý stav,“ nastiňuje situaci v Technologickém parku Jitka Sládková, ředitelka strategického rozvoje a marketingu.
Efektivita práce v období pandemie klesá až o dvacet procent
I přes to, že si firmy postupem času už dokázaly upravit pracovní mechanismy, zaměstnavatelé aktuálně bojují s větším problémem – efektivitou práce.
„U klientů v současnosti převažuje stav, kdy se podařilo stabilizovat systém práce v režimu home office, ale právě efektivita se stává jeho slabým místem. Důvodem je sociální deficit, chybí osobní kontroly vedoucího pracovníka, což často vede k problémům s organizací času i výkonu,“ upozorňuje Vojtěch Bednář z institutu Firemní sociolog.
Podle Bednáře klesá efektivita v pandemické době až o dvacet procent, což v praxi znamená, že na objem práce je zapotřebí více lidí, kteří se ale paradoxně hůře kontrolují. To vede firmy do situace, kdy ačkoliv mají problém s odbytem, tak nemají právě kvůli nižší efektivitě dostatek lidských zdrojů.
I na problém s efektivitou a začleněním svých zaměstnanců zpět do dění společnosti ale existuje rada. „Šéfům doporučuji se svými lidmi pravidelně mluvit i o jiných tématech než jen o práci. Tak jak bylo běžné v kancelářích,“ říká Renata Mrázová, Chief People Officer ze společnosti Home Credit International.
Technologie navíc mohou k lepšímu výkonu výrazně přispět. I přes klesající produktivitu práce v režimu home office některým podnikům pomohla navýšit výkon práce technika. Fenomén home office prochází kvůli pandemii dynamickým vývojem. Masivní přesun zaměstnanců z kanceláří domů byl pro firmy z hlediska administrativy velkou výzvou.
„Největší problém byl při první vlně v technice, IT či kvalitě internetového připojení. Na to jsme na jaře byli připravení jen částečně. Ve finále se to projevilo na výkonu, který v té době byl zhruba na osmdesáti procentech oproti přítomnosti pracovníků v kanceláři,“ tvrdí Roman Mazák, předseda družstva sdružení velkoobchodů a maloobchodních jednotek CBA, které aktuálně čítá přes tisíc prodejen, produkuje obrat více než čtyři miliardy korun a zaměstnává šest set zaměstnanců, z nichž zhruba pětina pracovala z domu.
„V tuto chvíli se nám podařilo vše nastavit tak, že výkon je téměř stoprocentní, ať už doma, nebo v kanceláři. Upgradovali jsme náš software, zajistili našim zaměstnancům kvalitní techniku, a tak je výkon srovnatelný se standardním stavem,“ dodává.
Personalisté strategickými partnery
Je to právě současná situace spojená s pandemií koronaviru, která dokázala, že také spokojenost lidí má velký dopad na výsledky firem. „Role HR se neuvěřitelně posouvá. Z podpůrného oddělení se stává strategický partner pro byznys. Do popředí se dostává také empatie, která byla v čistě výsledkově orientované kultuře často opomíjena,“ hodnotí novou roli personalistů Renata Mrázová.
Podle ní se nesmí zapomínat také na vzdělávání. Pro rozvoj firmy bude zásadní, aby se HR manažeři orientovali v celkovém dění ve firmě, znali její cíle a hodnoty, a mohli tak vytvářet motivující prostředí.
