Holokaust zastiňuje politika. Velmoci bojují o výklad historie

Když začali izraelští představitelé plánovat akce k 75. výročí osvobození Osvětimi, počítali s menším summitem s účastí 10 až 15 zahraničních státníků. Nakonec se ale akce – slovy jednoho z izraelských ministrů – stala vůbec největší událostí od vzniku izraelského státu. Více světových lídrů nepřitáhly ani pohřby zavražděného mírotvůrce Jicchaka Rabina nebo respektovaného prezidenta Šimona Perese.

Na dvoudenní akci přilétá do Izraele na 45 prezidentů, premiérů nebo členů královských rodin. Zastoupeno bude celkem 49 zemí, mezi nejvýznamnější hosty akce patří americký viceprezident Mike Pence, ruský prezident Vladimir Putin, šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron nebo britský princ Charles. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš.

Nabízí se otázka, proč právě letos se do Jeruzaléma sjelo tolik lídrů, když nejde o kulaté výročí. Zvýšený zájem o akci prý souvisí s posledním světovým vývojem: „Jde o nárůst populismu, antisemitismu, nacionalismu. Záštitu nad akcí má prezident Rivlin, který tato nová politická uskupení kritizuje a zrazuje od spolupráce s nimi. K tomu se přidává i ubývající počet přeživších,” vysvětlil Seznam Zprávám zdroj blízký izraelskému ministerstvu zahraničí.

Jedno důležité jméno nicméně na Pátém světovém fóru o holokaustu bude chybět – polského prezidenta Andrzeje Dudy. Ten akci bojkotuje kvůli tomu, že mu Izraelci neposkytli prostor k projevu, zatímco ruský prezident Putin, který nedávno obvinil Poláky z kolaborace s nacistickým Německem, místo u řečnického pultíku dostal. Duda navíc tvrdí, že by hlavní vzpomínková akce měla probíhat v Osvětimi, ne v Jeruzalémě. Tak tomu bylo i před pěti lety během 70. výročí.

Ceremonie k uctění památky holokaustu tak proti sobě postavila dva americké spojence. Jak napsala agentura Bloomberg, rozčílil polsko-izraelský spor i administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Američané se nyní obávají, že celá akce skončí vítězstvím Kremlu, který se snaží líčit Polsko ne jako oběť, ale spíše jako jednoho ze strůjců druhé světové války.

Tom Rose, jeden z poradců viceprezidenta Pence, proto prohlásil, že „je velmi těžké kritizovat Dudovo rozhodnutí se akce nezúčastnit”.

Zdá se, že si Izrael musel tentokrát vybrat mezi Polskem a Ruskem, a zvolil Rusko. S Varšavou ostatně v poslední době nemá příliš dobré vztahy kvůli restituci židovských majetků ukradených za války. Polský premiér odmítl zákon o vrácení majetku rodinám polských obětí holokaustu s tím, že by bylo absurdní, kdyby Polsko nyní platilo za Hitlerovy zločiny.

Vyhovění Putinovi má ale zřejmě i další důvod. Jak upozornil v podcastu deníku Haarec novinář Simon Spungin, hlavním organizátorem fóra není ani židovský stát, ani památník Jad Vašem, nýbrž organizace Evropský židovský kongres a zejména její šéf Moše Kantor. Tento muž v pozadí, který se stejně jako prezident Reuven Rivlin a premiér Benjamin Netanjahu setká s většinou pozvaných státníků, má podle novináře velmi blízko k Putinovi. Komentátor Haarecu tak mluví o „únosu” ceremoniálu geopolitikou.

Ta se bude ostatně řešit i na politických schůzkách na okraj fóra. Izraelský premiér Netanjahu už avizoval, že chce se svými partnery mluvit o Íránu, který vnímá jako existenční hrozbu pro židovský stát. Kromě toho ale podle izraelského tisku chce přesvědčovat partnery, aby podpořili Izrael v jeho tvrzení, že Mezinárodní trestní tribunál v Haagu nemůže vyšetřovat údajné válečné zločiny izraelské armády na Palestincích.

Z korupce vyšetřovaný „Bibi” bude také na další evropské státy – zejména Francii – naléhat, aby zařadily celé libanonské hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Zatímco Velká Británie už tak učinila a Německo se k tomu chystá, Francouzi až dosud vedli jako teroristy pouze členy vojenského křídla organizace.

S ruským prezidentem Putinem pak bude Netanjahu řešit zejména případ v Rusku uvězněné izraelské turistky, kterou ruský soud poslal do vězení kvůli držení marihuany. Očekává se, že Putin dá dívce v rámci dobrých vztahů s Netanjahuem milost.

Netanjahuova pozice je ale kvůli dalším – už třetím v řadě – volbám do Knesetu celkově velmi nejistá. Do Izraele sice míří mnozí premiéři i prezidenti, řada z nich včetně Babiše se ale kromě Netanjahua setkává i s lídrem opozice Bennym Gancem, který může po březnových volbách „Bibiho” nahradit.

Český premiér Babiš se v Izraeli setkává jak s Netanjahuem, tak i prezidentem Rivlinem. Izraelská hlava státu avizovala, že hodlá s každým lídrem strávit zhruba půl hodiny.

Babiš po setkání s Rivlinem zdůraznil, že obě země mají nadstandardní vztahy: „Dělali jsme v Praze konferenci o léčebném konopí. Teď čekáme na zprávu od Izraele, měla by přijet delegace lékařů, která by učila naše lékaře z hlediska aplikace léčebného konopí. Dělali jsme konferenci o vodě, protože Izrael je absolutní lídr z hlediska managementu vody,“ řekl předseda české vlády ČTK. Naopak Izrael se podle něj Českem inspiruje v třídění odpadů.

Na pořadu jednání s Netanjahuem bude podle zdrojů z Úřadu vlády spolupráce ve vodním hospodářství, obraně a zdravotnictví, mluvit se ale bude i o boji proti antisemitismu.

Kromě dvou nejvyšších izraelských představitelů se Babiš setká i s přeživšími holokaustu československého původu, výše zmíněným mužem v pozadí akce Mošem Kantorem i Petrem Starým, vedoucím české Styčné mise v palestinském Ramalláhu. O přesunu ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, na které dlouhodobě tlačí prezident Miloš Zeman, se tentokrát mluvit nebude.