Hokejový glosář: Hraje se o záchranu slavného Dynama. Kdysi tak hrdý klub ztrácí v rukou politiků důstojnost

Atmosféra kolem jednoho z nejtradičnějších hokejových klubů v Česku houstne. Pardubice prohrály v Tipsport extralize šestkrát v řadě, naposledy doma se Zlínem 1:5 a padají ke dnu tabulky nejvyšší české soutěže. V tuto chvíli už je horší jen Chomutov. Na východě Čech panují vážné obavy z baráže a situaci nijak nezlehčuje ani vzpoura vlastních fanoušků.

Ty dráždí nejen ostudné sportovní výkony, ale i vystupování hráčů na veřejnosti spojené se životosprávou, mimo jiné kokainová aféra jednoho z nejznámějších z nich Petra Čáslavy. Více než dvě tisícovky lidí svými podpisem o víkendu vyzvalo zastupitelstvo města, aby nevídanou sportovní a zejména morální krizi extraligového mužstva začalo razantně řešit. Vedení klubu se až do té doby schovávalo, což vyprovokovalo veřejnost k připojení žádosti o jeho odvolání. Její autoři nakonec odmítli přijít i v pondělí k narychlo svolanému mítinku funkcionářů s fanoušky.

Co tedy stojí za nevídaným dusnem kolem jednoho z nejúspěšnějších extraligových klubů, a jaké přešlapy funkcionářů a politiků ho vyvolaly?

Generální manažer a pardubický zastupitel Dušan Salfický (ANO) v minulosti sice často a velice rád opakoval slovo koncepce, při pohledu na pardubický kádr ale vůbec žádná vidět není. To je jeden ze základu sportovního průšvihu. Tři z osmi odchovanců v klubu nejspíš po sezoně ukončí kariéru, další v sestavě paběrkují a zbytek týmu je slepený vesměs hokejisty, o které jiné kluby z nějakého důvodu ztratily zájem, a nebo „no name“ cizinci, kteří na trhu zbyli a jen těžko si uvědomují, v jak vážné situaci tahle organizace je.

Na nákup nových a lepších hokejistů už nezbývají peníze. Prázdná a čistá místa na mantinelech či jindy počmáraném ledě nejednoho bijí do očí. Mezi jinak ustaranými fanoušky koluje i povedený vtip. Největším sponzorem klubu je firma No Logo. A i ta je prý se současným neutěšeným stavem nespokojena. Obchodní ředitel Ondřej Šebek, jenž má přísun peněz do klubové kasy na starost, měl k tomu pouze poznamenat, že za nezájmem regionálních firem podpořit klub stojí atmosféra kolem, spoluvytvářejí jí prý i sami fanoušci.

Podobným způsobem od propuknutí aféry Petra Čáslavy a spekulacím o hříšné životosprávě dalších hokejistů prezentoval Dynamo i jeho tiskový mluvčí. V souvislosti s Čáslavou Jan Hrabal (mimo jiné také pardubický zastupitel za ANO) nejprve novináře upozornil, že pokud zprávu zveřejní, vstoupí na hodně tenký led. Údajný papír z nemocnice potvrzující hráčovu nevinu ale nikdy neukázal a místo toho nastavil taktiku, jenž si veřejnost spojuje s hnutím, jaké sám v zastupitelstvu města reprezentuje: Mlčet, tutlat, mlžit. A po čase napjatou atmosféru dát za vinu médiím. Tak jako se o to klub pokusil v pondělí na schůzce s fanoušky.

Přitom stačilo tak málo: Vystoupit na veřejnosti hned v srpnu, když Seznam o dopravní kontrole Petra Čáslavy podezřelého z řízení pod vlivem kokainu informoval. Přijmout její kritiku, vyvodit důsledky a nastavit uvnitř pravidla, kterými by se dalším podobným průšvihům dalo předcházet. Jenže nic z toho klub podle všeho neudělal a zatímco teď jeho funkcionáři pátrají po tom, kdo ze zákulisí organizace vynáší, kolují po Pardubicích veselé svědectví a historky dál. Třeba ta o bujaré cestě z jednoho venkovního zápasu. Důležitém hráči týmu, jehož závislost na hazardu dovedla do dluhové pasti nebo zatajených výsledcích testů, které měly podle Sportu potvrdit, že do kokainu je hráčů z Pardubic namočených více.

Nastavené taktiky pokusit se vše nechat tak nějak vyšumět do ztracena se mermomocí drží i primátor města a šéf dozorčí rady klubu Martin Charvát (ANO). Nabídku rozhovoru pro Seznam, během kterého mohl události kolem klubu v neomezeném prostoru vysvětlit a fanoušky uklidnit, odmítl. „Sám píšete o spekulacích a ke spekulacím já se nevyjadřuji. Až budete mít fakta, rád se vyjádřím,“ napsal v textové zprávě 20. listopadu. Den poté, co začátek trestního řízení s Petrem Čáslavou potvrdilo Seznamu na základě informací deníku Sport i státní zastupitelství.

Ve světle všech těchto okolností zdobily portréty výše zmíněných mužů spolu s nápisem „Dovezeme vás až do Chance ligy“ choreo, jenž prostřednictvím obrazovek České televize viděli v úterý fanoušci po celé republice. Ještě předtím, než jej kotel Pardubic roztáhl, vyklidila proslulá Jižní tribuna na celou první třetinu utkání se Zlínem svůj sektor. Patrně to byl jen první z protestů, které fanoušci během příštích dnů proti způsobu vládnutí nad klubem chystají. Že hokej nedělá v Pardubicích žádnou radost, pak potvrzuje i pohled na poloprázdné ochozy kdysi až pod strop plné haly.

Dynamo bývalo chloubou regionu. Klubem, který měl v Česku zatraceně silný zvuk. Jeho tým tvořili hráči, kteří se skandálům vyhýbali. Výsledkem tvrdého vedení někdejšího bosse Zbyňka Kusého byla celá řada úspěchů, několik mistrovských titulů, spousta hráčů vychovaných pro zahraniční soutěže nebo českou reprezentaci. Pardubice se právem hrdě pyšnily přezdívkou Hockeytown a každý se jich bál. Historicky tahle role městu i klubu patří. A byla by pro celý český hokej škoda, kdyby Tipsport extraliga o tuhle tak hokejem zblázněnou destinaci přišla.

Jenže na nostalgii se vrcholový sport nehraje. V Pardubicích se pod tíhou několika špatných rozhodnutí, chybějící sebereflexe a především nulové komunikace vedení s veřejností klub dostal do spirály, která se těžce zastavuje: Dynamo padá ke dnu a napětí vyvolané kolem tomu nejspíš i dost zásadně dopomáhá.

Hrdost si v současné situaci snaží udržet alespoň fanoušci. Nutno dodat, že se jim v posledních dnech podařilo dát věci do pohybu. To oni mlčení a neustálé zlehčování situace odmítají. Požadují razantní změny, čitelné kroky a jasnou vizi do budoucna. Pod otevřený dopis městskému zastupitelstvu, ve kterém kritizují členy současného vedení klubu, kumulaci jejich funkcí i chování hráčů na veřejnosti se od soboty podepsalo neuvěřitelné množství více než 2 300 lidí. Ti všichni pro začátek žádají alespoň odvolání generálního manažera Dušana Salfického.

Město už klub jednou zachránilo. Odkupem akcií od posledního soukromého vlastníka Romana Šmidberského a napumpováním veřejných milionů do pokladny odvrátilo hrozbu insolvence a sestupu. Jenže po dvou letech se kritická sportovní situace opakuje. Během nich se hledal soukromý vlastník, spekulovalo se třeba o rodině českého miliardáře, zbrojaře a továrníka Jaroslava Strnada. Ke vstupu silného investora ale do první poloviny tohoto roku nedošlo. Zastupitelstvo odložilo plány prodat svých zhruba pětasedmdesát procent akcií do nového volebního období, aby nezatáhlo klub do politických kampaní před komunálními volbami. Bezprostředně po nich se ale ukazuje, že paradoxně v rukou politiků klub teď důstojnost ztrácí.

Musel by se stát zázrak, aby společnost někdo koupil a srovnal do latě v průběhu tak špatně rozehrané sezony. Přitom přesně tohle Pardubice pro dlouhodobou prosperitu potřebují. Nespoléhat na radnici a mít silného majitele. V současné době by to byl ale z pohledu potencionálního zájemce risk a doslova ekonomický nesmysl. Dynamo se s nesourodým týmem a zatím i hodně nepřesvědčivým vedením pomalu řítí do baráže a pokud někdo náhodou zůstává pevně přesvědčen, že se v ní stejně jako před dvěma sezonami nemůže nic stát, nechť koukne o soutěž níž na sebevědomou Jihlavu, Tomášem Plekancem posílené Kladno, ambiciózní Budějovice nebo semknutý Vsetín.

Vyhnout se historickému průšvihu pochopitelně dá. Sezona je teprve v polovině a nikde není napsáno, že Pardubice nemohou myslet výš. Už nejbližší zápasy ukáží, o co se bude po novém roce hrát. Případná ztráta dalších bodů ve čtvrteční předehrávce na ledě silného Třince tak bolet nemusí. Další dva zápasy doma s Olomoucí a venku ve Varech ale Dynamo zvládnout zkrátka bezpodmínečně musí. Chtějí-li to v Pardubicích dokázat, musí znovu začít všichni držet při sobě.

K takovému stavu je ale vzhledem k napětí mezi vedením klubu a veřejností zatím až příliš daleko. Proto bitva o záchranu extraligy už dávno začala. Jestli nepřijdou na základě tlaku fanoušků nebo opozičních zastupitelů razantní kroky a posílení týmu (co na to říká Aleš Hemský?) vedoucí ke stabilizaci atmosféry kolem klubu hned, může být na konci sezony příliš pozdě.

Nutno dodat, že něco se v Pardubicích po sérii kritických vyjádření z úst fanoušků přece jen děje. Klub ve středu večer oznámil příchod obránce Juraje Mikuše z Komety Brno, naopak se rozloučil s lídrem obrany Markem Trončinským. Tedy jedním ze štědře placených hráčů, které pověst o zoufalé životosprávě napříč republikou předcházela. Je to jeden z prvních kroků, které fanoušci a možná i část kabiny ocení, a který k pročištění vzduchu v aréně prospěje. To vše i s ohledem na to, že Trončinský svým způsobem patřil mezi nejlepší ofenzivní obránce v soutěži.