Článek
Vzorek, který vykázal radioaktivní jód, byl ve filtrech měřicí stanice Svanhovd na severu Norska u hraniční řeky nasbírán mezi 9. a 12. srpnem, ruská raketa explodovala 8. srpna. Podobné hodnoty ale Norové zaznamenávají několikrát do roka. „Tento vzorek je srovnatelný s našimi předchozími vzorky, které jsme během roku nasbírali,” řekl Seznamu Bredo Møller z DSA. „Nelze říci, že by tento vzorek souvisel s havárií, ke které došlo v první půlce srpna,” dodal.
Norské měřicí stanice zachycují radioaktivní jód podle Møllera 6krát až 7krát za rok a zdroj je většinou neznámý. „Kvůli tomu nelze tvrdit, že by výskyt radioaktivního jódu souvisel s havárií, podobné vzorky jsme totiž zaznamenali,“ vysvětlil Møller. Pokud se Norskému úřadu pro radiaci podařilo zjistit, kdo je zdrojem, jednalo se podle Møllera nejčastěji o farmaceutické společnosti, které produkovaly léky obsahující jód.
Podle agentury TASS přesáhla radiace po havárii normu až šestnáctkrát, informaci potvrdila i ruská státní meteorologická agentura. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová se domnívá, že ani hodnoty okolo dvacetinásobku normy neohrožují lidské zdraví.
„Je to závažné zvýšení a znamená to, že se tam něco opravdu muselo stát, pokud ale platí uvedené hodnoty, ohrožení na zdraví nehrozí,” řekla Drábová Seznamu.
Nezdařený raketový test se uskutečnil 8. srpna a dle informací ruské státní jaderné agentury při něm zahynulo pět lidí.
Pět mužů, kteří při explozi přišli o život, v pondělí ruské úřady označily za národní hrdiny. V Sarově, městě nepřístupném pro cizince bez povolení, se s mrtvými na centrálním náměstí rozloučilo několik tisíc lidí, napsala agentura TASS. „Doprovázíme na poslední cestě naše kolegy, kteří tragicky zahynuli při zkouškách nového speciálního výrobku,” řekl při pohřbu představitel ústavu Alexej Lichačov. „Nejlepší vzpomínkou na ně bude naše další práce na nových druzích zbraní, kterou rozhodně dokončíme,“ prohlásil.
