Článek
„Socha Koněva nepatří k tomu nejlepšímu, co vznikalo v sedmdesátých a osmdesátých letech, ani sochař nebyl nejlepší autor té doby. Z uměleckého pohledu to pro mě není zajímavé. Je to projev nějaké hodně hodně unavené moderny,“ míní sochař Pavel Karous, který se věnuje umění ve veřejném prostoru.
Maršálova socha byla odhalena v roce 1980. Koněv se zapsal do dějin jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Velel sovětským vojskům – 1. ukrajinskému frontu – například při osvobození části Polska a Čech, včetně Prahy. Po válce se v 50. letech stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se pak Koněv také účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy bylo město rozděleno zdí na západní a východní.
„Historie nikdy není černobílá, takže říct, jestli Koněv byl padouch nebo hrdina, je obtížné. I debata ohledně pomníku v Dejvicích se začíná odvíjet tímto černobílým směrem, i když si myslím, že začíná překračovat jistou mez a měla by se vrátit k historické interpretaci,“ říká historik Jan Koura z Ústavu světových dějin Filosofické fakulty univerzity Karlovy.
„Pochopil bych, kdyby socha byla vztyčena v roce 1945, ale ona byla vztyčena v roce 1980 a určitě nás nemůže nenapadnout, že to mohou být jisté reminiscence s rokem 1968, tedy s intervencí vojsk Varšavské smlouvy, a zejména Sovětského svazu, který se na tom podílel značnou částí. Odkaz a vnímání Rudé armády v Československu se výrazně měnil a po roce 1968 byl jiný, takže když najednou v roce 1980 je tady instalována socha sovětského maršála, za kterým stojí další kontroverze, zejména rok 1956 a potlačení, tak je jasné, že to lidi vnímají rozpolceně. Kdyby na místě stála neutrální socha, například osvobození, což se plánuje, tak by to samozřejmě nebylo vnímáno tak dramaticky. Ani se už moc nehovoří o tom, že prezident Beneš už v roce 1945 udělil Koněvovi Řád Bílého lva, a vztyčení sochy ve stejném roce by bylo jiné než v roce 80, kdy už kontext byl jiný,“ rozvíjí v souvislostech historik.
Pomník Koněva v Praze se opakovaně stal cílem vandalů. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) nechal kolem pomníku postavit lešení s plachtou, kterou odpůrci zakrytí několikrát strhli. Zastupitelstvo Prahy 6 ve čtvrtek rozhodlo, že Koněvovu sochu v pražské Bubenči má nahradit zmíněný nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Pro maršálovu sochu se bude hledat jiné místo. Rusko rozhodnutí ostře kritizovalo a pohrozilo odvetou.
