Dlouhé hodiny v Karose a zásoby jídla. Jak jsme poprvé vyjeli na Západ

Po pádu komunismu a otevření hranic se rozjelo podnikání i v cestovním ruchu. Češi chtěli poznávat svět, a tak kupovali zájezdy, ať mířily kamkoliv. Vše bylo nové, otevřené a nikdo nevěděl, co má vlastně očekávat.

„Češi chtěli, kamkoliv to šlo. Letecké zájezdy ale nebyly vyzkoušené, takže se jezdilo zejména autobusy nebo vlastní dopravou. Moje maminka začala cestování vlaky přes celou Evropu, přes Rakousko až do Itálie. Každý den jsme někde zastavili, odpojili nás, udělali jsme prohlídku a jelo se dál,“ popisuje počátky cestování do zahraničí Luboš Fikar, majitel jedné z prvních porevolučních cestovních kanceláří CK Pelhrim.

Kontakty v zahraničí navazovali majitelé cestovních kanceláří na počátku 90. let – v době bez internetu – všemi možnými způsoby. Kromě vlastních zdrojů a známostí pátrali v inzerátech, případně místa a dodavatele v cizině objížděli osobně.

Nejtypičtějším dopravním prostředkem té doby byl autobus Karosa 737. „O té se vždycky říkalo, že se v pátek valí plechová kavalerie do zahraničí,“ vzpomíná Fikar.

Jezdilo se do dostupných středisek ve Francii, Itálii, Chorvatsku a někdy i ve Španělsku. Na zahraniční zájezd se autobus připravoval třeba dva dny dopředu. „Nakládal se i materiál, protože se v mnohých destinacích třeba i vařilo,“ vypráví. „Projíždělo se minimálně přes dvoje hranice, což byly vždycky nervy. Na hranicích se pečlivě kontroloval autobus i to, co klienti převáží,“ dodává podnikatel.

Cesta do Španělska autobusem trvala kvůli povinné přestávce řidičů i 27 hodin. Do mnohem bližšího Chorvatska se přes maďarské hranice obvykle jezdilo 14 až 16 hodin. Nejlevnější týdenní dovolená s polopenzí od CK Pelhrim po revoluci vyšla na 5,5 tisíce korun.

Klíčovým milníkem v podnikání byl nástup internetu, který zásadně ovlivnil i cestování. „Předtím se klienti sháněli tím způsobem, že se vyvěsil inzerát v kině nebo na podobných místech. S nástupem internetu vše začalo být virtuální,“ přibližuje důležitý moment Fikar.

Zásadní proměnou však od 90. let minulého století neprošlo jen cestování a byznys s ním spojený, ale i oblíbená prázdninová destinace Čechů – Chorvatsko. Země se zotavovala z války, vše bylo poničené a Chorvaté si velmi vážili jakýchkoliv turistů včetně Čechů, protože potřebovali obnovit cestovní ruch. Dnes je podle Fikara v zemi přetlak, ceny šly rapidně nahoru a domácí atmosféra z hotelů vymizela.