Hochštapler s řidičem. Kdo je za obřím projektem, který tlačili poslanci ANO

O nové spalovně komunálního odpadu se začalo v Mohelnici hovořit na začátku roku 2012. Projekt se zaužívanou zkratkou ZEVO (zařízení na energetické využití odpadu) prosazoval tehdejší starosta Aleš Miketa ze strany Věci veřejné. Podnět podle něj přišel z Olomouckého kraje, který hledal místo pro novou spalovnu pro celý region.

„Podobná zařízení stojí v Rakousku či Německu v centrech velkých měst i jejich těsném sousedství a nikomu to nevadí,“ řekl Miketa v dubnu 2012 pro Šumperský deník.

Záměr postavit na okraji města spalovnu ale od počátku narážel na odpor v mohelnickém zastupitelstvu. Část lidí vystrašilo, že by se měl do spalovny svážet odpad z celého kraje. Poukazovalo se také na fakt, že velkokapacitní spalovna by produkovala mnohem větší množství tepla, než Mohelnice spotřebuje.

K nejvýraznějším odpůrcům spalovny patřila ze začátku zastupitelka za hnutí Nezávislí Jana Zwyrtek Hamplová. Ta byla původně členkou ČSSD a v roce 2005 se jako náhradnice nakrátko dostala i do Poslanecké sněmovny.

„Já jako občan tady spalovnu nechci,“ prohlásila Zwyrtek Hamplová na jednání zastupitelstva Mohelnice v červnu 2012. Právě ona následně prosadila usnesení, že radnice nechá o spalovně rozhodnout občany města v referendu.

O rok později se Zwyrtek Hamplová stala starostkou a začala výstavbu spalovny podporovat. Nechala zpracovat průzkum, z něhož vyplynulo, že většina občanů se k výstavbě „regionální“ spalovny staví neutrálně, upřednostňují ale menší zařízení před větším.

Zwyrtek Hamplová nyní odmítá, že by názorově otočila. „Postoj k velké spalovně jsem nikdy nezměnila,“ zdůraznila.

Pravdou je, že v roce 2013 Zwyrtek Hamplová zdůrazňovala, že spalovna má být menší a nebude sloužit pro celý kraj. „Sama malá spalovna daného typu by městu patrně velmi prospěla, protože to byla moderní technologie, nicméně v okamžiku, jak na tom asi někdo nemohl udělat byznys, přestalo to být pro dotyčné zajímavé,“ tvrdí dnes tehdejší starostka.

Díky spalovně mělo město získat celoročně vyhřívaný bazén nebo autobusové linky zdarma. Občané Mohelnice dostali také nabídku, že se mohou zadarmo podívat do Japonska – za peníze tamní skupiny JFE Holdings, která měla spalovně poskytnout svoji technologii zplyňování. Věrohodnost projektu posilovala také informace, že jako finanční partner byla uváděna skupina Erste Bank.

V zastupitelstvu se ale diskutovalo rovněž o tom, kdo vlastně za celým projektem stojí. Jako investor vystupovala společnost TCN energie, za kterou jednal její oficiální majitel Zdeněk Čadek. Tedy tentýž člověk, jenž podle zjištění Seznam Zpráv ovládá společnost Batesys One, která se přes poslance hnutí ANO snažila protlačit projekt optické sítě podél železničních tras.

Čadek s redakcí Seznam Zpráv nekomunikuje. Neodpověděl na otázky k projektu na optické linky a nereagoval ani na dotazy k projektu spalovny v Mohelnici.

Podobně jako nyní u firmy Batesys One panovaly pochybnosti také před lety o Čadkově společnosti TCN energie. Někteří zastupitelé Mohelnice poukazovali na to, že jde o firmu se základním jměním pouze 210 tisíc korun, která sídlí na adrese Čadkova bydliště v Poděbradech a nezveřejňuje ani předepsané informace o svém hospodaření. Otevřeně se přitom mluvilo o tom, že tato firma nebude spalovnu provozovat. Kdo měl nakonec provozovatelem být, se zastupitelé nedozvěděli.

V současnosti je jako jediný vlastník TCN energie v obchodním rejstříku zapsaná kyperská společnost Timos Lix Energy Investment, které patří také několik dalších firem. Čadek je stále jejich jednatelem.

„Byla to neprůhledná, netransparentní firma s nízkým kapitálem, která dělala dojem spíš nějakého prostředníka,“ vzpomíná na pochybnosti o TCN energie další tehdejší mohelnický politik Antonín Navrátil, který byl starostou mezi Miketou a Zwyrtek Hamplovou a patřil k nejhlasitějším odpůrcům spalovny.

Většina debat kolem spalovny se týkala obav ze znečišťování ovzduší a nadměrné produkce tepla.

Tyto pochybnosti měla pomoct rozptýlit prezentace, kterou zastupitelům přijeli v listopadu 2013 představit manažeři společnosti Vítkovice Power Engineering coby dodavatele. O Čadkově firmě se zastupitelé mnoho nedozvěděli. „Bylo konstatováno, že JFE a Vítkovice PE jsou silní investoři. O TCN energie nebyla zmínka,“ zapsali si zastupitelé.

Podle zápisu zastupovala TCN energie na prezentaci Eva Kijonková, která však běžně působí jako mluvčí skupiny Vítkovice. A i nyní potvrzuje, že šlo o jakousi záštitu. „Vítkovice Power Engineering nabízely japonskou technologii a snažily se v Mohelnici vysvětlit její výhody. V tomto směru jsem pomáhala projektu jako celku, tedy i TCN,“ uvedla Kijonková pro Seznam Zprávy.

Sám Čadek byl aktivní spíše v zákulisí. Současný starosta Mohelnice Pavel Kuba, který byl tehdy zastupitelem a měl ke spalovně spíše odborné výhrady, vzpomíná, jak si s ním Čadek dal schůzku v restauraci. Na radnici prý jednat nechtěl. „Přivezl ho šofér v luxusním autě ještě s jedním kolegou,“ řekl Kuba, jenž vede město za uskupení Mohelnická demokracie. Podle něj se Čadek snažil získat jeho podporu i penězi. „Nabízel mi prachy, ale já jsem mu řekl, že je nepotřebuji,“ řekl Kuba pro Seznam Zprávy.

Jiní politici ale pokusy o uplácení nepotvrdili.

„Za sebe říkám, že nic takového neproběhlo,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy bývalý starosta Miketa, který spalovnu prosazoval a s Čadkem také osobně jednal. Jak se seznámili, si už dnes nepamatuje. Majitel TCN energie však podle něj vystupoval normálně. „K panu Čadkovi nemám nic špatného. Žádné závazky tady nezanechal,“ uvedl Miketa, který nyní spolupracuje se Zwyrtek Hamplovou v její společnosti Municipal – centrum vzdělávání a odborných služeb.

Zwyrtek Hamplová zdůrazňuje, že se jako starostka odmítala s kýmkoli setkávat mimo budovu radnice. „Trvala jsem na návštěvě přímo japonských zástupců a samozřejmě na radnici. Ta se nakonec uskutečnila, a přijela přímo japonská delegace,“ dodala bývalá starostka.

Další bývalý starosta a odpůrce spalovny Navrátil řekl, že se s Čadkem osobně nikdy neviděl.

Podle současného starosty Mohelnice Kuby se za spalovnu ve městě osobně přimlouval i Martin Pecina, někdejší šéf Vítkovice Power Engineering a od července 2013 do ledna 2014 ministr vnitra ve vládě Jiřího Rusnoka.

„Uvědomuji si, že jsem byl v Mohelnici dělat prezentaci. Určitě ne na zastupitelstvu, ale někdo z představitelů města tam byl. Jestli to mělo něco společného s Čadkem, si fakt nepamatuji, ale ani to neumím vyloučit,“ uvedl nyní Pecina pro Seznam Zprávy.

Pecina si na Čadka vzpomíná v souvislosti s jiným projektem na výstavbu větrných elektráren. „Už si přesně nepamatuji, kdo toho Čadka za mnou poslal, asi nějaký poslanec. Chtěl spolupracovat na výstavbě větrného parku,“ řekl Pecina.

Čadek se každopádně u exministra zapsal hodně negativním dojmem. „Pan Čadek je na první pohled hochštapler. Nechá se vozit řidičem v Lexusu. To je, jako kdyby vám vajda olašských Romů z Ostravy chtěl prodávat Václavské náměstí v Praze. Žádná seriózní firma s ním nemůže spolupracovat,“ prohlásil bývalý ministr.

Projekt Čadkovy spalovny v Mohelnici zůstal každopádně jenom na papíře. Zastupitelé města se nakonec rozhodli, že definitivní stanovisko nechají až na novou politickou reprezentaci po komunálních volbách na podzim 2014. Po nich ale projekt úplně ztratil podporu.

Zhruba ve stejné době jako v Mohelnici se Čadek pokoušel prosadit v regionu severní Moravy také s dalšími projekty. Nebyl však příliš úspěšný.

S Vítkovicemi chtěl spolupracovat na projektu větrných elektráren u nedalekého Maletína. Mělo jít o sedm obrovských větrníků s výškou přes 170 metrů. Projekt, který zastřešovala Čadkova další firma VTE Maletín, dostal v roce 2013 podmínečné povolení z kraje, posléze se ale „smrštil“ na tři malé a dodnes nedostal potřebná povolení. Loni v září ztroskotal na nesouhlasném postoji stavebního úřadu v Mohelnici. Podle starosty Maletína Petra Pospěcha, který potvrdil, že o větrnících jedná s Čadkem, však projekt stále má šanci na schválení.

V roce 2012 chtěla TCN energie stavět elektrárnu na spalování dřevní štěpky v Leštině. Zastupitelstvo obce to však odmítlo kvůli obavám ze zplodin.

O vybudování podobné „bioelektrárny“ usiloval Čadek také v Budišově nad Budišovkou. Projekt zastřešovala firma s podobným jménem – TCN nová energie. Firma však v roce 2012 sama požádala krajský úřad, aby zastavil řízení na posouzení dopadů elektrárny na životní prostředí. Stejná firma TCN nová energie chtěla stavět větrníky ve Vítkově. Zastupitelstvo města však v prosinci 2015 tento záměr odmítlo.