Článek
Británie přitom nedávno oznámila, že ho zařazuje na seznam zakázaných teroristických organizací. Důvodem je podíl této šíitské organizace podporované Íránem na destabilizaci regionu. V Libanonu je Hizballáh volenou stranou zastoupenou v parlamentu. Jeho ozbrojená složka bojuje proti Izraeli a účastní se války v Sýrii na straně syrské vlády. Podobný postoj zaujímají i Spojené státy.
„Evropská unie stále zatím drží tu svoji pozici, že striktně rozlišuje politické a to vojenské křídlo parlamentu právě proto, že Hizballáh je v parlamentu, je ve vládě, tak jakmile by EU označila celé to hnutí za teroristické, bylo by velmi obtížné mít oficiální styky s libanonskou reprezentací,” vysvětluje odlišný přístup EU velvyslankyně.
Podle Michaely Froňkové povědomí o Hizballáhu v libanonské společnosti posílilo, a to hlavně na základě konfliktu v Sýrii.
„V libanonské společnosti je pozice Hizballáhu silná, protože vlastně řada Libanonců i z řad křesťanů, i z řad některých sunnitů vám řekne, že díky Hizballáhu se nepřelil syrský konflikt do Libanonu. Musíme si uvědomit, že se pohybujeme v relacích, kdy od Bejrútu od Damašku je šedesát kilometrů, to je jako Praha-Plzeň. Řada křesťanů na jihu vám řekne, že díky Hizballláhu jsou si schopni znovu budovat svůj byznys, opravovat své domy,” uvedla Froňková.
Podle ní je standardní, že diplomaté evropských zemí udržují běžně styky s politickou složkou Hizballáhu.
Jaký je Libanon? Co vědí Libanonci o Česku? A jak se země vypořádává s velkým množstvím syrských uprchlíků? A jak v ní dokáží soužít rozdílné skupiny obyvatel? Podívejte se na celou Výzvu s Michaelou Froňkovou.
