Článek
Další beton na úrodnou Hanou – tak rozhodlo nedávno zastupitelstvo Olomouckého kraje. Změnilo tak územní plán a otevřelo cestu k plánovanému biomedicínskému centru. Vyrůst má na nejkvalitnější orné půdě v Česku nedaleko Hněvotína.
V malé obci poblíž Olomouce žije 1 730 lidí. Většině vadí, že by se průmyslová zóna, která už na 50 hektarech jihozápadně od metropole existuje, zdvojnásobila.
„Už sháníme právníky. Předpokládám, že příští úterý zastupitelé Hněvotína odsouhlasí podání žaloby na Olomoucký kraj kvůli veřejnému zájmu,“ potvrdil Seznamu starosta obce Hněvotín Jaroslav Dvořák.
V čem spočívá veřejný zájem, prý místním nikdo vlastně neřekl. A diskusi a vysvětlování se vyhnuli zástupci vedení města i na jednání zastupitelstva minulé pondělí. „My to máme v důvodové zprávě všechno a náš postoj vyjádříme hlasováním,“ konstatoval hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO).
„Příprava projektu vychází z roku 2014. Tedy z pracovního trhu s nezaměstnaností 9 procent. Trh se ale proměnil a teď je na Olomoucku bez práce rekordních 2,5 procenta lidí,“ opakoval na jednání krajského zastupitelstva Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sám sepsal jednu ze dvou petic proti rozšiřování průmyslové zóny. Ani k jedné z nich zastupitelé nepřihlédli.
Právě vidina vzniku nových pracovních míst byla před lety hlavním důvodem, proč Univerzita Palackého, Fakultní nemocnice Olomouc, agentura CzechInvest, klastr MedChemBio a Gemo memorandum podepsaly.
Na pozemcích vlivné společnosti Gemo mělo vzniknou biomedicínské centrum. Dnes zástupci nemocnice i univerzity shodně tvrdí, že sami na žádných projektech nepracují.
„V současné době není žádný konkrétní projekt v realizační fázi. Fakultní nemocnice Olomouc nemá ambice v biomedicínském parku sama podnikat, ale velmi ráda bude partnerem případných start-upů či jiných investorů. Projekt biomedicínského centra považujeme za dlouhodobě rozvojový. Vnímáme ho jako potvrzení vize, že Olomouc bude město, které směřuje k inovacím a bude dlouhodobě preferovat projekty a zaměstnávání s vysokou přidanou hodnotou,“ napsal Seznamu mluvčí FN Olomouc Adam Fritcher.
Bojí se, že budou bez vody
Hněvotínští to ale vidí jinak, bojí se , že pokud se na 44 hektarech bude stavět, přijdou o zdroje pitné vody. Za domy mají nejlepší ornici, která v Česku existuje.
„Veškeré srážky a spodní vody tečou pod Hněvotín z té strany, kde by se mělo stavět. Tím by spodní vody utrpěly, už několik let jsou se srážkami problémy,“ vysvětluje starosta Hněvotína Dvořák.
Jeden hektar černozemě zadrží asi 3,5 tisíc metrů krychlových vody. Na zmiňovaném území to pak dělá přes 154 tisíc kubíků, které se podle Mariana Jurečky dokáží v půdě zadržet a optimálně i vsáknout do spodních vod.
Zastupitelé odmítli i jakékoliv další úpravy územního plánu. Opozice třeba navrhovala, aby se z ochrany půdního fondu vyjmulo kolem pěti hektarů pozemku. Ani to v hlasování neprošlo.
Pokud by opravdu došlo k soudní při mezi obcí a krajem, je to pro Olomoucko riskantní. Předběžné opatření by totiž znamenalo, že by Olomoucký kraj nemohl územní plán vůbec měnit, a tím hrozilo riziko, že se na roky zastaví možnost rozvoje regionu. Takový případ se už v minulosti stal, a to na jižní Moravě.
