Článek
V roce 2012 postihl moravskou Saharu na Hodonínsku jeden z nejničivějších požárů v dějinách země. Plameny zahubily nebo poškodily 160 hektarů porostu. Jenže území se nedaří zalesnit, na vině obří kalamity je místo ohně hmyzí škůdce a sucho.
V těchto dnech se tam rojí miliardy chroustů maďalových. Hmyz má čtyřletý cyklus života, dospělci se živí listím všech možných dřevin. „Nemohou se reprodukovat bez dostatečného množství potravy, což jsou listy dubů, habrů, bříz. Vždycky studentům říkám, že jsou to brouci s národním cítěním, protože se vyhýbají jen lípě,“ pousmál se entomolog z Mendelovy univerzity Emanuel Kula. „Díky světelným lapačům jsme spočítali, že za čtyři roky jich ubylo o polovinu. Jenže teď je jich čtyřnásobek,“ vysvětlil Kula.
Mnohem větší starosti ale lesníkům dělají chroustí larvy, ničí totiž mladý porost do 20 let. „Ponravy nejsou vidět. Pod povrchem sežerou drobné kořeny a sazenice pak usychají,” řekl Seznamu pracovník Lesní správy Strážnice Tomáš Crhonek. Na území hospodaří Lesy ČR.
Chroust se v oblasti naposledy rojil v roce 2015, jeho počty rychle narůstají. „Je to několik miliard jedinců. Ohrožuje asi 8500 hektarů lesů v naší správě, to je asi o třicet procent více než před čtyřmi lety,“ postěžoval si Martin Zavrtálek z odboru ochrany přírody Lesů ČR.
Od roku 2015 larvy poškodily stromy na 147 hektarech lesa, což je asi 40 procent uměle obnovených ploch v tomto období. „Dělá to škodu přes 20 milionů korun,“ řekl Zavrtálek. Ztrátu kompenzuje stát.
Lesníci chtějí chrousta ničit jedovatým pesticidem, jenže to se nelíbí úředníkům Jihomoravského kraje ani ochráncům přírody. „Pesticid hubí všechny druhy hmyzu. Ohrozil by i velmi vzácné populace chráněných brouků. Některé se v České republice vyskytují jen na tomto území. Tím pádem by to mělo negativní dopad i na hmyzožravé ptáky. Neměli by co žrát,“ vysvětlil ornitolog Gašpar Čamlík.
Upozornil, že v Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví žijí desítky vzácných druhů. „Je tam největší populace lelka lesního a skřivana lesního v České republice,“ řekl Čamlík.
Lesníci tvrdí, že by jim stačilo zasáhnout jen na dvou procentech lesní plochy. Naposledy použili jedovatý insekticid v roce 2003.
Proč chroust zachvátil lesy v takové míře, nedokážou přesně vysvětlit, roli prý ale hraje také sucho, které stromy oslabuje.
Ochránci přírody tvrdí, že za přemnožení škůdců může špatné hospodaření. „Chroust má v místě prostřený stůl. Vyhovuje mu obnažená půda, holé plochy a neustále nové sazeničky. Je pořád dokrmovaný,“ dodal Čamlík s tím, že v místě převažuje monokultura borovic.
Chroustovi se podle ochránců nedaří tak dobře v druhově a věkově pestrém porostu.
Lesníci namítají, že bez umělého zásahu bude chroustů ještě přibývat a hrozí další problémy. „Jsme na písčité půdě. Naši předci zažili písečné bouře i eroze. Zdejší chráněné lesy mají i ochrannou funkci půdy. Pokud velká část z nich zmizí, může se vrátit i problém z minulosti,“ upozornil Zavrtálek.
Lesní hospodáře navíc trápí ještě další škůdce. V roce 2018 se na víc než 2000 hektarech přemnožila můra sosnokaz. „Housenky žijí v korunách stromů a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy hynou,” řekl Zavrtálek.
