Článek
Takzvaná živá masa Země se v posledních letech drží na hmotnosti 1,1 bilionu tun. Váha antropogenní masy - tedy všechno, co člověk vytvořil - exponenciálně roste. Každý týden jí lidstvo vytvoří tolik, že se to vyrovná váze všech osmi miliard lidí, kteří na planetě žijí. Podle nové studie publikované v časopise Nature se v roce 2020 svět dostal do momentu, kdy antropogenní masa začíná převažovat tu živou.
Studie ukazuje dramatickou změnu, ke které došlo za posledních 120 let. V roce 1900 podle propočtů lidské materiály odpovídaly hmotnosti asi 3 % biomasy. Od té doby se množství člověkem vyrobených materiálů zdvojnásobilo každých asi 20 let. Biomasy naopak postupně ubývalo kvůli masivnímu odlesňování a mnoha dalším důvodům. Klesající trend světové biomasy neměla šanci zvrátit ani rostoucí lidská populace. Ta totiž tvoří asi jen jednu setinu z celé hmotnosti živé masy planety Země.
„Pokud jste nebyli přesvědčení o tom, že lidé na planetě dominují, tak by vás mohlo přesvědčit právě toto,“ popsal časopisu Science způsob, jak lze na výsledky studie nahlížet, urbánní ekolog z univerzity New School v New Yorku Timon McPhearson, který se na práci sám nepodílel.
A přesně o to se snažili i samotní autoři. Jejich cílem bylo podle Rona Mila z Weizmannova institutu věd v Izraeli najít nový ukazatel „našeho dopadu“.
Se svými kolegy dal Milo dohromady předchozí odhady globální biomasy živých rostlin od roku 1900 do 2017, což mimochodem tvoří naprostou většinu (90 %) hmotnosti biomasy. Odhad byl založen na terénním výzkumu, počítačovém modelování i snímcích ze satelitů, které pomohly upřesnit rozsah globální vegetace. Poté tým podobným způsobem spočítal hmotnost veškerých živých organismů mimo rostlin od bakterií po velryby.
Výsledkem bylo zjištění, že antropogenní masa převážila biomasu právě v roce 2020, s tím, že vědci připouští odchylku v řádu šesti let. Součástí studie jsou i předpovědní modely, které při předpokladu aktuálního exponenciálního růstu odhadují, že už v roce 2040 bude neživá masa vytvořená člověkem dvakrát těžší než biomasa.
Vědci rovněž upozorňují, že tyto výsledky platí v případě, že se do biomasy nepočítá voda. Pokud by ji do biomasy započítali, srovnala by se váha života s lidskými statky v roce 2037.
Nejtěžší položky antropogenní masy asi nikoho nepřekvapí. Jde o základní stavební materiály, přičemž na prvním místě je beton následovaný štěrkem, cihlami, asfaltem a kovy.
#Anthropocene: Elhacham, E. et al. (2020) ‘Global human-made mass exceeds all living biomass’, Nature. Springer US, (November 2019). doi: 10.1038/s41586-020-3010-5.https://t.co/WZzMuq0bys pic.twitter.com/bvkd7MMG44
— János Vargha (@JanosVargha) December 10, 2020
Ze studie dále vyplývá, že budovy a infrastruktura převažují veškeré stromy a keře, například plasty pak váží dvakrát víc než veškerá zvířata.
National Geographic dodává, že tato zjištění posilují myšlenku takzvaného antropocénu. Jde o pojem, kterým někteří vědci nově označují současnou geochronologickou éru, kdy člověk svou činností globálně ovlivňuje zemský ekosystém.