Hmongové? Kdo? Americká komunita je hrdá na svoji zlatou medailistku

Při vyhlašování výsledků olympijské gymnastické soutěže nastalo v kulturním centru v Oakdale v americké Minnesotě ticho, že by byl slyšet i padající špendlík. Své favoritce Sunise Leeové tu držely palce tři stovky jejích příbuzných a přátel. A sportovkyně, která se stala vůbec první účastnicí olympiády pocházející z americké hmongské komunity, je nezklamala. Získala zlato ve víceboji.

„Bylo to skvělé, cítili jsme se tak hrdí, že to dokázala,“ řekla deníku Christian Science Monitor dojatá Cecelia Leeová, teta zlaté medailistky. Oakdaleští Hmongové, kteří přišli do Spojených států z horského pásma na pomezí Číny, Vietnamu a Laosu, svou sportovkyni podporují dlouhodobě. Když bylo třeba, složili se jí na náklady spojené s tréninkem a cestováním: „Gymnastika může být drahým sportem. Kdykoliv vyschly zdroje, bez váhání jsme se za ni postavili a pomohli,“ potvrdila paní Leeová.

V rámci hmongské komunity přitom není vůbec časté, že by se někdo stal profesionálním sportovcem a sloužil jako vzor, k němuž mohou děti vzhlížet. Sport je mezi Hmongy častěji brán spíš jako koníček než cesta k úspěchu. To ale nyní může zlato Sunisy Leeové změnit a zároveň přitáhnout pozornost k celé komunitě amerických Hmongů.

Cesta Leeové k olympijskému zlatu nebyla vůbec lehká – gymnastka pochází ze šesti dětí, a aby vůbec mohla trénovat, postavil jí kdysi otec na dvoře provizorní kladinu.

„Před čtyřiceti lety by si nikdo nepomyslel, že Hmongové přežívající v asijské džungli by se mohli přestěhovat do džungle americké. Podceňovali nás,“ připomíná Lee Pao Xiong, ředitel Centra hmongských studií na Concordia University ve městě St. Paul. I on sám přišel do USA jako uprchlík v době, kdy mu bylo pouhých devět let. A nyní získala zlatou olympijskou medaili dcera hmongských uprchlíků. „Ztělesňuje naděje a sny našich rodičů: Pracuj tvrdě a dočkáš se úspěchu. V Americe, zemi příležitostí, je to možné,“ věří.

Právě v Minnesotě žije největší hmongská komunita čítající asi 66 tisíc lidí. Většina z amerických Hmongů patří k chudší části populace, každý čtvrtý pak žije pod hranicí chudoby. V americké historii mají přitom významné místo – během vietnamské války vytvořily tisíce hmongských mužů takzvanou „tajnou armádu“, která bojovala po boku té americké. Hmongské vesnice pak čelily vypalování a bombardování ze strany Vietkongu. V sedmdesátých letech pak hmongští uprchlíci začali přicházet do USA, ve svých zemích čelili pronásledování a diskriminaci.

Podobně jako u jiných asijských komunit se i u Hmongů nejvíce cení vzdělání. Rodiče si tak obvykle představují, že z jejich potomků vyrostou lékaři či právníci, profesionální sportovci naopak v jejich plánech místo nemívají. To by teď mohla vítězná olympionička změnit. Doufá v to i majitel taneční školy v St. Paulu Lue „Finisher“ Thao, jehož rodiče měli o synově kariéře pochyby i v době, kdy tančil break dance při přestávce slavného Super Bowlu. Když byl teenager, mysleli si rodiče, že se stal členem pouličního gangu, on přitom jen chodil po večerech tancovat.

Zlatá olympijská medaile je vzpruhou i pro celou asijskou komunitu ve Spojených státech. V loňském roce čelili američtí Asiaté zvýšené vlně rasistických a xenofobních útoků, a to i kvůli rozšíření koronaviru právě z Asie. Znepokojení nad tímto trendem vyjádřil například generální tajemník OSN António Guterres.

Triumf Leeové by tak mohl komunitě pomoci i politicky a obyčejným Američanům připomenout, kdo všechno startuje v jejich barvách. „Dostáváme teď hodně otázek. Jste z Mongolska?“ Říká teta úspěšné olympioničky s tím, že to lidé nemyslí špatně, potřebují ale dovzdělat. Nejen o Hmonzích, ale i o všech ostatních komunitách v etnicky pestré americké společnosti.