Hluboká omluva. Čínský aparát ji poslal rodině „hrdiny koronaviru“

Nejvyšší vládní disciplinární orgán Komunistické strany Číny vzal zpět své dřívější rozhodnutí – a rodině lékaře poslal „hlubokou omluvu“. Lékař Li Wen-liang a jeho sedm kolegů totiž upozornili své přátele na sociálních sítích na vyvstalou hrozbu nového koronaviru. Policie jim za to udělila písemnou důtku.

Čtyřiatřicetiletý oční lékař pracoval ve Wu-chanu, hlavním městě čínské provincie Chu-pej, odkud se vir SARS-Cov-2 rozšířil do celého světa. Li poradil medikům skrz čínskou aplikaci WeChat, aby v práci nosili ochranný oděv a pomůcky. A to kvůli několika pacientům v karanténě, kteří si z wuchanského rybího trhu odnesli infekci podobnou viru SARS, jenž se v Číně objevil v roce 2003. Kolegy také varoval před vypuknutím epidemie.

Screenshot konverzace se skrze Weibo, čínskou obdobu Twitteru, dostal na veřejnost a o lékaře se začala zajímat místní policie. Obvinila ho z šíření poplašné zprávy a pokusila se ho umlčet. Dr. Li bylo také nařízeno, aby podepsal dokument, který ho obviňoval z „nepravdivých poznámek, jež vážně narušily veřejný pořádek“.

Policie se kromě něj zaměřila i na další lékaře, kteří se na šířící se nákazu pokusili upozornit. Wuchanské úřady navíc na začátku roku tvrdily, že se novým koronavirem mohou nakazit jen osoby, které přišly do styku s infikovanými zvířaty. A opatření na ochranu zdravotníků nepřijaly. První kroky úřady podnikly až později v lednu, když uvrhly jedenáctimilionové čínské město do karantény.

Mezitím se nakazil i sám Li, když jako lékař navštěvoval infikovanou ženu. Na onemocnění COVID-19 zemřel 7. února, přičemž i jeho smrt provázely zmatky. Čínskými médii se totiž šířily rozporuplné informace.

Čínský státní deník Global Times nejdříve oznámil doktorovo úmrtí, vzápětí to potvrdil i vládní deník People’s Daily. Agentura AP vzápětí s odvoláním na wuchanskou nemocnici napsala, že doktor není mrtvý, ale v kritickém stavu. V tuto chvíli média Global Times a People's Daily své příspěvky o Liově úmrtí smazaly. Wuchanská nemocnice nakonec oznámila, že lékař skutečně zemřel.

Policisté, kteří měli Liho případ na starost, byli podle zprávy čínské nejvyšší protikorupční agentury disciplinárně potrestáni. Vyšetřovatelé podle britské televize Sky News zjistili, že Li „veřejný pořádek“ nenarušil. Více než měsíc po jeho smrti jej označili za profesionála, který statečně bojoval a obětoval se. Lékařova rodina také dostala finanční příspěvek na jeho pohřeb i kompenzaci za úraz na pracovišti.

Nadšením členové rodiny ale nehýřili. Někteří z nich se k postupu čínských úřadů vyjádřili na Weibo: „To je všechno?“ napsal například jeden z nich. Kritika vládních orgánů se ale – velmi neobvykle – nestala terčem cenzury. V kontrastu k událostem na začátku roku, kdy příspěvky o koronavirové epidemii ze sociálních sítí mizely s velkou rychlostí.

Li se po svém skonu stal, zejména kvůli mediálním zmatkům, tváří jakéhosi virtuálního odboje. Reakce čínského internetu na zprávu o Liově smrti byla okamžitá – a téměř nebývalá. Zdálo se, že ti, kdo mají na starosti čínský cenzurní aparát, ztrácí kontrolu. Obvykle striktně zakázaná témata týkající se samotné cenzury na síti visela několik hodin, než byla odstraněna.

Na Weibo, platformě podobné Twitteru, zaznamenal hashtag „Chci svobodu projevu“ více než 1,8 milionu zobrazení, než byl cenzurními orgány odstraněn. Silnou odezvu si získal i hashtag „Wuchanská vláda dluží Li Wen-liangovi omluvu“.