Proč jsou padesátníci nejčastěji bez práce

Jde o dlouhodobou bolest českého pracovního trhu. Nejpočetnější věkovou skupinou nahlášenou na úřadech práce jsou padesátníci, případně ještě konkrétněji, lidé ve věku mezi 54 až 59 lety.

Za statistickým údajem se přitom skrývá složitý spletenec mezilidských vztahů, předsudků, škatulkování, ale i finančních očekávání. Jedná se o lidi, kteří se často dopracovali k vysokým příjmům, zároveň je ale může zaměstnavatel začít vnímat jako méně perspektivní, s tím, jak se blíží jejich případný termín odchodu do důchodu. Ke všemu se nacházejí ve složité rodinné situaci, kdy na ně spoléhají děti, ale i starší rodiče v důchodu.

S nezáviděníhodným prvenstvím padesátníků ve statistikách nezaměstnanosti nepohnula ani letošní koronakrize, která připravila řadu lidí o práci.

Podle říjnových statistik je nezaměstnaných 65 670 „padesátníků“, na druhém místě jsou pak „čtyřicátníci“ s 60 233 nezaměstnanými. Před rokem, v době, kdy ekonomika rostla, byla situace podobná: loňské září (49 650) i loňský prosinec (55 822) platili lidé ve věku „padesát plus“ za nejpočetnější skupinu nahlášenou na úřadech práce.

Podle odborníků, kteří se snaží padesátníkům bez práce pomoci, už tak komplikovanou situaci pandemie ještě více zamotala.

„Ty problémy jsou pořád stejné, jen se teď násobí tím, že budou muset ještě více bojovat s mladší konkurencí,“ říká Soňa Morawitzová, manažerka projektu Zlatá práce pod nadací Krása pomoci, která se zaměřuje na pomoc padesátníkům zorientovat se na trhu práce.

Podle Morawitzové, která se snaží pomáhat získat lidem nad padesát let práci v administrativě, je aktuální problém v tom, že vypisovaných pozic je méně a zájem o ně je větší.

„Řada z nich ještě není ani v oficiální evidenci,“ obává se Monika Červíčková, zakladatelka neziskové společnosti Plus 50 a poslankyně za hnutí ANO. Podle ní se do České republiky vrací i padesátníci, kteří pracovali v zahraničí, kde během koronakrize přišli o práci. Zatím ovšem vyčkávají a nehlásí se na úřady práce.

Linda Sokačová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Alternativa 50+, připomíná, že v předchozí krizi v letech 2008 až 2011 trvalo lidem v této věkové skupině oproti mladším ročníkům mnohem déle, než si dokázali najít novou práci.

„Hrálo v tom roli v podstatě všechno. Různé stereotypy, sami se bojí vstoupit do něčeho nového nebo byli na vyšší pozici a nechtělo se jim úplně začínat od začátku,“ shrnuje komplexnost celého problému padesátník na trhu práce.

Nejčastější rady, které padesátníci dostávají, směřují k tomu, jak zpracovat životopis a že v něm nemusí uvádět ročník narození ani to, kolik jim je let.

Podle Michala Štefana, vedoucího komunikace programů v DEX Innovation Centre, který v posledních několika letech pracoval s padesátníky, kteří měli potíž získat práci, jde ale většinou o psychologický problém.

„Ve dvou třetinách případů to bylo o tom, že přišli o zaměstnání, protože se museli starat o někoho v rodině, o rodiče kolem 80 let například, a už nezvládali a bylo to v práci poznat,“ popisuje Michal Štefan, podle kterého právě člověk po padesátce na sebe nabaluje nejvíce závazků vůči své rodině – k dětem i rodičům.

„Dostávají se do věku, kdy musí řešit lidi kolem sebe, a ovlivňuje to jejich soustředěnost a možnost se naplno vydat práci,“ vysvětluje Štefan a dodává, že právě proto se padesátníci bez práce dostávají také do psychických problémů.

Soňa Morawitzová z projektu Zlatá práce pak dodává, že v lidech často zůstává ustálená představa, že padesátníci nebo šedesátníci jsou „staří“. „Vůbec jim nedochází, že vedle nich sedí kolega, kterému je 53 let, a ten jim přijde v pohodě. Ta představa překračuje realitu,“ říká Soňa Morawitzová.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se na problematiku padesátníků snaží využívat mimo jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.

„Je poskytováno poradenství, mohou být zařazeni na vhodnou rekvalifikaci a také mohou být umístěni na vytvořené pracovní místo, kdy zaměstnavatel na takto umístěnou osobu dostává od Úřadu práce České republiky příspěvek,“ vysvětluje Vladimír Dostálek, vedoucí tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Samotná ministryně Jana Maláčová (ČSSD) už koncem března v rámci písemných interpelací psala o tom, že navrhuje vytvoření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti „pracovní místo pro osobu zvláště znevýhodněnou“.

Poslankyně Monika Červíčková (ANO) pak navrhuje slevu na dani pro firmy, které zaměstnají lidi po padesátce v evidenci Úřadu práce.