Hledá se prezident. Zn.: Ať nás smiřuje a svět ho uznává

Co očekáváme od nově zvoleného prezidenta?

I když nejbližší přímá volba leží ještě více než rok před námi, je otázka, na niž zkraje října odpověděla v průzkumu veřejného mínění více než tisícovka Čechů, pro dnešní den důležitá.

Textař a bývalý majitel společnosti Fortuna Michal Horáček totiž dopoledne pravděpodobně jako první oficiálně oznámí – že se rozhodl v roce 2018 na funkci prezidenta republiky kandidovat.

Co z průzkumu pro Horáčka a případné další prezidentské kandidáty plyne?

Například to, že voliči očekávají, že se o ně bude nová hlava státu zajímat.

Příznivci i odpůrci Miloše Zemana se totiž sice od poslední přímé volby v roce 2013 v mnoha věcech nadále ostře rozcházejí, ale pokud se v souvislosti s novým prezidentem v něčem shodují, je to v očekávání, že se s nimi bude hodně setkávat (více důležité je to pro Zemanovy voliče).

Sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median, která pro Seznam tyto otázky zkoumala, v této souvislosti připomíná, že cesty do regionů jsou pilířem Zemanovy popularity. „Setkává se s občany a tím vyvolává minimálně dojem, že se zajímá o jejich problémy,“ uvedl.

Za důležitější zprávu z průzkumu však pokládá fakt, že téměř 70 procent dotázaných přitakalo na to, že nový prezident bude smířlivý a bude společnost spojovat.

„Je to rozdíl oproti roku 2013,“ říká sociolog Prokop. „Když jsme se na to tehdy před volbou ptali, lidé si přáli hodně vyhraněného prezidenta. Dneska už si spíš přejí člověka, který by skupiny ve společnosti stmeloval,“ uvádí.

Z odpovědí průzkumu také lze vyčíst, že voliči i nevoliči Zemana momentálně spíše od nové hlavy státu očekávají, že bude proti přijímání uprchlíků z válečných oblastí. A že to bude prezident, jehož budou zvát do významných zemí světa.

Přibližují se i v tom, že by hlava státu měla mít podporu politických stran, a přejí si také někoho, kdo nežil či nepůsobil delší dobu v cizině.

Dost se naopak obě skupiny rozcházejí v názoru, zda by měl být příští prezident mezi 40 a 60 lety, či starší, a také v tom, jak má být kritický k současnému Rusku.

„Odpůrci a příznivci Miloše Zemana se také liší v tom, nakolik razantně by prezident měl využívat prezidentské pravomoci. Zemanovi odpůrci a lidé, kteří si slibují jiného prezidenta, si spíš myslí, že by měl být opatrný a držet se těch ústavních zvyklostí,“ dodává Daniel Prokop.

Ačkoli Miloš Zeman dosud oficiálně neřekl, zda bude v příští přímé volbě hlavy státu kandidovat nebo ne, průzkum samozřejmě odpověděl i na některé otázky jeho případného souboje právě s Michalem Horáčkem.

Především, jak už Seznam napsal, by v momentální náladě voličů byl duel mezi nimi (v simulovaném 2. kole) vyrovnaný.