Článek
Těžce zkoušená Ukrajina je neuralgickým bodem světové diplomacie i české politiky. Zatímco vláda Andreje Babiše (ANO) zůstává „po evropsku“ na straně svého východního souseda, prezident Miloš Zeman se v posledních letech mnohokrát dotkl Kyjeva, když se přikláněl k prokremelské interpretaci konfliktu Ukrajiny a Ruska.
V této složité konstelaci, navíc dále rozkolísané vrbětickou kauzou, se hledá nový český velvyslanec na Ukrajině. Svého favorita má mít právě Hrad. Současný velvyslanec, kariérní diplomat Radek Matula, už v Kyjevě odsloužil standardní čtyři roky.
Ministerstvo zahraničí má řešit nové personální přesuny na českých ambasádách tento týden. Kandidátem na post na Ukrajině má být podle informací Seznam Zpráv současný zástupce ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Petr Pirunčík.
Ten sice má diplomatické zkušenosti, ale do zahraničí byl vyslán zatím jen jednou, a to na juniorní pozici třetího tajemníka na české ambasádě v Moskvě.
„K personálním věcem se vůbec nebudu vyjadřovat. Jen snad k osobě pana Pirunčíka. Petr je jeden z nejlepších diplomatů a lidí, se kterými jsem za ta léta v diplomacii spolupracoval,“ napsal Seznam Zprávám ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Možnost informaci vyvrátit nevyužil.
Tradiční „přetahovaná“
Jindrák je důležitou osobou při složitých jednáních napříč úřady o nových velvyslancích – řídí nejen hradní diplomacii, ale je také poradcem premiéra Andreje Babiše. Nové ambasadory nominuje ministerstvo zahraničí, schvaluje je vláda, ale k výjezdu na své posty potřebují pověřovací listiny podepsané hlavou státu. Jde tedy o tradiční „přetahovací“ disciplínu na českém politickém hřišti, jména je třeba předjednat a často lze z výsledných nominací vyčíst i aktuální poměry sil.
Vyjednávání však probíhají dle zvyklostí diskrétně a klíčoví hráči je tradičně nekomentují, dokud kandidáty neschválí hostitelská země, aby se předešlo mezinárodnímu trapasu.
Této taktiky se drží i nový šéf Černínského paláce, ministr Jakub Kulhánek (ČSSD).
„Pan ministr nekomentuje žádné personální změny týkající se diplomatických postů, ani v případě Ukrajiny,“ napsala Seznam Zprávám jeho mluvčí Eva Davidová.
Horká půda
Sám Pirunčík informaci o své možné nominaci na post ambasadora na Ukrajině nepopřel, i on se držel ve své e-mailové odpovědi tradičního „no comment“. „K tomu se opravdu nebudu vyjadřovat,“ napsal Seznam Zprávám.
Post na Ukrajině je tradičně jeden z nejnáročnějších v české diplomacii. A to zejména kvůli tenzi na rusko-ukrajinské hranici. Ta se navíc v posledních měsících prohlubuje a lze očekávat, že strategický význam země poroste zejména v kontextu americko-ruských vztahů a nové zahraniční politiky prezidenta Joea Bidena.
Z pohledu Česka je zásadní obsazení ambasády i kvůli blížícímu se českému předsednictví Evropské unii, jehož se Praha ujme už za rok, v létě 2022. Projekty v rámci tzv. Východního partnerství, tedy posilování vazeb mezi východoevropskými státy a EU, budou důležitou součástí české agendy v čele EU. V minulosti se také řešily kauzy s vydáváním víz a možné korupce kolem nich. Česká diplomacie také dlouhodobě hledá nové sídlo ambasády v Kyjevě, zatím však neúspěšně.
Proto na Ukrajinu tradičně vyjíždějí zkušení diplomaté – poslední tři velvyslanci v této zemi Jaroslav Bašta, Ivan Počuch i Radek Matula do země odjížděli již s velvyslaneckou „hodností“ a zkušeností.
Pirunčík podle svého CV na sociální síti LinkedIn působí v zahraničním odboru Pražského hradu od roku 2015. Původně na pozici analytika, od loňska je Jindrákovým zástupcem. Jeho úkolem mělo být podílení se na přípravě česko-ruských konzultací, které měly narovnat vztahy mezi Prahou a Moskvou. V jejich čele byl právě Jindrák coby zmocněnec vlády pro vztahy s Ruskem. K samotným konzultacím však nikdy nedošlo. A v současné době jsou česko-ruské vztahy v krizovém modu kvůli zjištění, že na výbuších v moravských Vrběticích se podíleli agenti ruské rozvědky GRU.
Jako o kandidátovi na post českého velvyslance na Ukrajině se mluví také o Petru Kubernátovi, který funkci ambasadora už v minulosti zastával, a to v Lucembursku či Nizozemsku. Má blízko k ČSSD, zejména k bývalému ministru zahraničí Janu Kohoutovi, který se, jak napsaly v pondělí Lidové noviny, vrací do Černínského paláce coby politický náměstek Kulhánka. Kohout působí také jako poradce prezidenta Zemana.
Trafiky na rozloučenou
V minulosti se museli ukrajinští politici a diplomaté hned několikrát ohrazovat proti výrokům českého prezidenta, tedy Jindrákova a Pirunčíkova šéfa.
Česká hlava státu například zpochybňovala ruskou vojenskou přítomnost na ukrajinském území v době před anexí Krymu nebo označila anexi za „fait accompli“, tedy za hotovou věc. Také vystupuje proti unijním sankcím uvaleným na Rusko právě za obsazení Krymu.
Už při minulém střídání se hodně mluvilo o tom, že prezident má své favority pro post v Kyjevě, podle dobových informací z tisku to měl být šéf strojírenské firmy Alta Antonín Murgaš. Nakonec se však velvyslancem nestal.
Střídání ambasadorů v tomto roce ovlivňuje hned několik specifických faktorů. Prvním z nich je již zmíněné blížící se předsednictví EU, během něhož se tradičně velvyslanci nestřídají. Předsednictví EU je náročné pro ambasády řídicí země, protože vystupují nejen za svůj mateřský stát, ale částečně také za EU. Například českému velvyslanci v USA Hynku Kmoníčkovi již byl prodloužen mandát tak, aby zůstal na postu i během předsednictví, přestože bude přesluhovat standardní čtyři roky. Lze čekat, že tato taktika se využije na vícero postech.
Do letošních jednání o velvyslaneckých postech vstupuje i to, že se chýlí ke konci prezidentský mandát. Zatím každá česká hlava státu se „odměnila“ části svých spolupracovníků diplomatickým postem. A Miloš Zeman ke své pravomoci „podepisovat“ nové velvyslance přistupuje velmi aktivně, až silově.
Podobně může uvažovat i Andrej Babiš, kterému stávající předvolební průzkumy předpovídají porážku v podzimních volbách. Premiér sice dosud „trafikami“ své spolupracovníky nezahrnoval, ale už i u jeho jména je v tomto ohledu precedens – novým velvyslancem ve Finsku se má stát Babišův bývalý ministr zdravotnictví a blízký spolupracovník Adam Vojtěch. Nový ministr Kulhánek, který je spíše expertem než politikem, bude proti těmto dvěma silovým hráčům v těchto diskusích spíše v defenzivě.
