Hledá se „netopýr nula“. Vědci nachází nebezpečné viry po celé Asii

Tým Světové zdravotnické organizace (WHO) zakončil intenzivní měsíc svého bádání po původci pandemie covidu-19 v Číně. Zatím víme, že je populární teorie úniku z laboratoře „extrémně nepravděpodobná“, nicméně vyloučit se zatím zcela nedá, stejně tak WHO ze hry nevylučuje Čínou podporovanou teorii o přenosu skrze mražené potraviny.

Alespoň čtyři nedávné studie odhalily přítomnost koronaviru velice podobného SARS-CoV-2 i v Japonsku a jihovýchodní Asii. Všechny mají společného jmenovatele – netopýry. Vědecké týmy po jihovýchodní Asii tak rozprostřely sítě a vedle sebe skládají další a další střípky. Úkol si daly jasný – najít prapůvodce patogenu covidu-19 a jemu podobných a zabránit, aby tyto viry po přenosu na člověka zavinily další pandemie.

Mrazicí box v přízemí kambodžské laboratoře a zavlažovací potrubí v přírodní rezervaci v Thajsku nejsou zrovna nejprvoplánovějšími místy k hledání původu smrtícího viru, přesto ale tvoří klíčová vodítka.

V mrazáku kambodžského Institutu Pasteur (Institut Pasteur du Cambodge) leží uchovaný deset let starý patogen netopýrů, který vědci považují za jeden z nejbližších známých příbuzných viru SARS-CoV-2, nyní spojeného se smrtí 2,5 milionu lidí po celém světě.

„Není divu, že jsme ho objevili, tyto koronaviry lze u netopýrů běžně nalézt. Není ani divu, že je tento virus velmi podobný SARS-CoV-2. Co ale překvapivé je, že vzorek pochází z roku 2010 a nachází se zrovna v Kambodži,“ uvedl Erik Karlsson, zástupce vedoucího virologické jednotky ústavu.

Zmrazený virus pochází z vrápencovitých netopýrů běžně žijících i v České republice. Infikovaný netopýr žil v jeskyni poblíž řeky Mekong, tedy asi 1130 kilometrů jižně od čínské jeskyně, kde vědci nalezli další netopýří vzorek s genetickou podobností k SARS-CoV-2. Další stopy vedou k netopýrům do Thajska a Japonska.

Ostatně k netopýrům se po intenzivním bádání oklikou vrátila i Světová zdravotnická organizace. Pravděpodobný scénář přenosu vidí na začátku nakaženého netopýra, z něhož virus přeskočil na mezihostitele a na konci nakazil člověka.

Tým WHO poukázal i na potřebu lepšího přezkoumání tras dodavatelských řetězců, jež zvířata dovážely přímo na asijské trhy. Tam se netopýři, ale i luskouni a další zvířata, prodávali jako běžná potravina.

Některé dodavatelské řetězce pocházejí z oblastí jižní Číny, kde vědci potvrdili výskyt populace netopýrů s přítomností koronavirů. V jihočínské provincii Jün-nan našli dva geneticky dosud nejvíce podobné viry k SARS-CoV-2. Jün-nan sousedí s Vietnamem, Laosem a Barmou.

Nezávisle na WHO pracují vědci z Institutu Pasteur v Kambodži na identifikaci souvisejících virů, které zde mohou číhat i nadále. V části světa, která je jako ohnisko koronavirů známá už z dob vypuknutí těžkého akutního respiračního syndromu (SARS) v letech 2002 a 2003, tedy nemoci příbuzné covidu-19.

„Musíme pochopit rodokmen těchto hrozeb, musíme porozumět evoluční historii, abychom mohli tyto informace použít jako pozadí pro všechny ostatní viry detekované u netopýrů,“ řekla Christine Kreuder Johnsonová, profesorka epidemiologie na University of California, Davis. „Pro nás to není ani tak o návratu v čase a vyřešení záhady jako o přípravě na další ohnisko nebo pandemii,“ dodává Johnsonová. K přípravě na budoucnost je ale nutné prozkoumat dosavadní shromážděné vzorky a najít dosud neobjevené.

Virologická jednotka Institutu Pasteur v Kambodži sleduje více než 400 vzorků nasbíraných během terénních výletů za netopýry. Materiály uchovává v biobankách při teplotě minus 80 stupňů Celsia. Když vzorek odebraný z 10 let starého netopýra odhalil výmluvné pozitivní znaménko signalizující přítomnost SARS-CoV-2 - fluorescenční čáry ohýbající se do „s“ – mysleli si, že jde o chybu. „Nejdřív nás napadlo, že mohlo dojít ke kontaminaci. Než jsme vykřičeli do světa, co jsme zjistili, museli jsme se pořádně ujistit,“ řekl Duong Veasna, vedoucí virologické jednotky.

Genom tak sekvenovala i přidružená laboratoř. Zjistila, že je virus z 92,6 procenta totožný s virem, který způsobuje covid-19. Ale na rozdíl od SARS-CoV-2 nic nenasvědčovalo tomu, že by tento virus mohl infikovat lidi.

Výsledek, který byl zveřejněn minulý měsíc v dosud nehodnoceném článku, se objevil jen několik týdnů předtím, než jiný tým v sousedním Thajsku zveřejnil nálezy ze vzorků odebraných ze 100 netopýrů žijících v zavlažovacím potrubí v přírodní rezervaci.

„I z této velmi skromné jeskyně v Thajsku, kde byl v jednom okamžiku odebrán vzorek pouze ze 100 netopýrů, jsme získali důležitá zjištění,“ uvádí spoluautor studie Lin-fa Wang.

První zjištění – virus byl na úrovni celého genomu na 91,5 procenta identický se SARS-CoV-2. Druhý důležitý údaj poskytly krevní testy. „Výsledky napověděly, že se někteří netopýři dříve nakazili virem, jenž měl tomu covidovému ještě blíže než ten, který jsme odhalili následně,“ uvádí Wang, jenž před lety pomohl spojit vypuknutí epidemie SARS s netopýry v Číně. Odstartoval tak koncentrované výzkumy koronaviru u netopýrů po celé zemi.

„Pokud bychom aplikovali stejnou intenzitu na výzkum v jihovýchodní Asii, mohu zaručit, že najdeme spoustu virů souvisejících se SARS-1 a SARS-2. A možná bychom byli schopní včas najít i budoucí virus SARS-3,“ řekl. „Nález z Thajska je jen kapka v oceánu.“

Asi před 65 miliony let se u netopýrů vyvinula vlastnost, jakou žádný jiný savec neměl - schopnost létat. Tato dovednost však jejich těla zaplavuje stresem a zvyšuje tělesné teplo, vysvětluje Wang. Může to být jedním z důvodů, proč jsou netopýři tak plodnými hostiteli virů, které obvykle infikují zvířata, aniž by jim ublížily.

„S viry u lidí bojujeme velice těžko a někdy se na viry umírá. U netopýrů je to jinak, u nich se virus neprojeví tak jako u nás. Netopýři se ale nevyvinuli, aby přenášeli viry, netopýři se vyvinuli k tomu, aby byli schopní žít se stresem, který jim do těla přilévá létání,“ řekl.

Viry uvnitř těl netopýrů tvoří něco jako „mrak“, vysvětluje Erik Karlsson z Institut Pasteur. Množství koronavirů - jednotlivých řetězců genetického materiálu, které útočí na buňky - neustále zachycuje mutace, a dokonce si s okolními viry při replikaci vyměňuje své části. „Některé segmenty těchto virů se mohou navzájem mísit, takže pokud se u některého hostitele vyskytnou viry velmi podobné, mohou nakonec rekombinovat,“ vysvětluje Karlsson.

Výzkumy z Kambodži napovídají, že se v oblasti šíří celé struktury virů podobné těm, které se vyskytují u lidí a vážou se na buňky. Virové rodiny se v asijské oblasti šíří a vyměňují si mezi sebou části už dlouhou dobu. „Tito netopýři nežijí sami, jsou různé druhy, které sdílejí stejný úkryt, stejnou jeskyni, takže sdílejí viry, zejména koronaviry, a mutace. Rekombinanty se dějí pořád dokola,“ řekl Duong.

Potenciální nebezpečí, které tato oblast představuje, se ukázalo už před necelými 20 lety. Tehdy se vědci z Wuchanského virologického institutu zaměřili na jeskyni v Jün-nanu, po vypuknutí covidu-19 zapátrali v mrazácích s jeskynními vzorky. Tak našli nejbližší známý virus k SARS-CoV-2.

„Ta jeskyně je skoro jako genofond, skládačka s kousky viru SARS rozptýlenými na různé viry. Mluvíme jen o jedné jeskyni, ale i tak jsme našli všechny stavební kameny původního viru SARS-1,“ řekl Wang. „Ale ne v jednom viru, ale v různých virech. Je to strašidelná skládačka netopýřích koronavirů - tyto viry se mění jako bláznivé a jejich části neustále vytvářejí další a další viry.“

Celkově vzato, nejnovější důkazy z Kambodže, Thajska a Japonska, kde našli netopýří virus z 80 procent podobný SARS-CoV-2, jen naznačují, jak široká škála těchto virů v Asii „poletuje“.

Dostat se na stopu „netopýra nula“ přenášejícího SARS-CoV-2 znamená i vypátrání mezihostitele, ze kterých se virus dostal na člověka. Zde se ale názory vědců rozcházejí. Zatímco někteří neuzavírají možnost, že původní nákaza či mezihostitel covidu-19 mohl pocházet z jihovýchodní Asie, jiní zůstávají přesvědčení o Číně.

„První případy tohoto viru jsou v Číně, jsou tam i nejbližší příbuzné viry netopýrů, takže nejšetrnějším vysvětlením je počáteční výskyt právě v Číně,“ myslí si evoluční biolog Eddie Holmes ze Sydneyské univerzity. I podle něj ale práce není zdaleka u konce. „Zatím nic z toho, co jsme našli, neukazuje na ‚netopýra nula‘,“ uzavírá.