Článek
Ministryně financí Alena Schillerová má za úkol najít další nové zdroje miliard korun do státního rozpočtu. Jde přitom o čtyřikrát větší částku, než na kolik vyjde státem dotovaná sleva na jízdném za 5,6 miliardy korun, nebo zhruba třikrát tolik peněz, co do státní kasy přineslo aktuální zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků.
Alena Schillerová by měla na úterní koaliční radě představit svůj plán, kde najít zhruba 23 miliard korun, o které by státní kasa přišla v případě, že by se zrušila superhrubá mzda a daň z příjmů by namísto 15 byla 19 procent. Což by ve výsledku znamenalo drobné snížení daňového zatížení mezd z aktuálních 20,1 procenta.
Koaliční sociální demokraté si kladou právě takovou podmínku. Chtějí vědět, čím by byl výpadek peněz vynahrazen.
Na pondělní snídani s novináři se předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček vyjádřil, že samotná změna by měla znamenat propad příjmů v řádu 20 miliard a bez řešení na straně příjmů to zrušit nelze.
A podobnou podmínku formuloval i ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.
„Konkrétní návrh na její zrušení jsme však od hnutí ANO nedostali. Médii proběhla pouze informace o jejím plánovaném zrušení spojeným se snížením sazby daně z příjmů fyzických osob o 1 procentní bod, což by ovšem přineslo zhruba 25miliardový výpadek státnímu rozpočtu. Pokud toto chce Ministerstvo financí realizovat, chceme jasně vědět, čím bude tento výpadek nahrazen,“ říká Michal Pícl.
Chceme superhrubou mzdu zrušit, ale...
Jde o jeden z nejviditelnějších bodů vládního programového prohlášení. Na zrušení opatření, které mělo v době krize navýšit příjmy státu, přitom má současná koalice prakticky poslední rok.
Ministryně financí minulý týden pro Seznam Zprávy v rozhovoru uvedla, že kolem zrušení superhrubé mzdy vnímá i další problémy. Mezi ně zejména řadí to, že skupině podnikatelů se zvedne daň z 15 na 19 procent.
„Původně jsem to měla koncipováno tak, že bychom jim uznali část pojistného do výdajů, aby došlo k jakési kompenzaci. Zůstala ale stále skupina lidí, kterým bychom efektivně zvýšili daň. Jsou to například občané, kteří mají příjmy z pronájmu. A to je velký problém, jenž se musí v rámci koalice vydiskutovat,“ řekla Alena Schillerová.
Samotná ministryně nepočítá s příliš hladkým průběhem jednání. Proces „vydiskutování“ by měl trvat spíše týdny než dny. Třeba jednání s členy Hospodářské komory o daňových změnách plánuje šéfka státní kasy až na jaro.
Kromě zrušení superhrubé mzdy a opatření, která by měla pomoci nahradit výpadek peněz, by ministryně mohla v daňovém balíčku pro rok 2021 představit koaličním partnerům také stravenkový paušál, změnu daňových výjimek. To potvrdil i mluvčí Ministerstva financí Michal Žurovec. Podle informací Seznam Zpráv by mohlo dojít i na jednotnou paušální daň pro živnostníky.
Stravenkový paušál by se měl stát pro zaměstnavatele alternativou ke stravenkám. Daňové zvýhodnění by mělo zaměstnavatelům zůstat, ale zaměstnanec by dostával peníze přímo na účet.
Princip superhrubé mzdy se začal v České republice využívat od roku 2008, během reformy veřejných financí za pravicové vlády Mirka Topolánka. Její principem je, že se ke hrubé mzdě zaměstnance přičítá i sociální a zdravotní pojištění. Tím vzniká superhrubá mzda, z které se vypočítává záloha na daň z příjmů.
