Článek
Případy nového koronaviru hlásí z Jižní Koreje, Japonska a už také ze Saúdské Arábie. Otázka je tedy jasná – kdy se virus dostane do Česka? Je tady vůbec reálné riziko?
Riziko, že by se nákaza mohla dostat do Česka, tady je. Je vyhodnocováno jako riziko střední. Kdy se sem nějaký případ dostane a zda vůbec, to ale nyní nelze říci.
To znamená, že k opatřením, ke kterým se rozhodli v Číně a jinde po světě, zatím není třeba přistupovat?
Při epidemii jsou obecně nejúčinnější opatření učiněná v ohnisku nákazy. Většina opatření proto probíhá právě ve Wu-chanu. Ostatní kroky, které se podnikají po celém světě, potom vyplývají ze zhodnocení rizika pro danou oblast. My tedy víme, že se zde vyskytuje nová infekce, která má potenciál se rozšířit. Ale nevíme, jak velký, to je vyhodnocováno. U nás jsme zatím přistoupili k intenzivnímu monitorování situace – sledujeme informační kanály a komunikujeme s ostatními partnery v Evropě i evropským centrem pro kontrolu nemocí, které zpracovává průběžné hodnocení rizik.
Jaký postup má Česko naplánovaný v okamžiku, kdy se u nás objeví první nakažený?
Existují právní kroky a funguje i pohotovostní výbor založený na mezinárodních zdravotnických předpisech. Ty jsou implementovány do jednotlivých zemí a všechny instituce ví, co mají dělat.
Co ale bude krok za krokem následovat? Pokud se například u turisty potvrdí koronavirus, je okamžitě izolován?
Dotyčný jde k lékaři, kterému řekne, zda byl v dotčené provincii nebo v místě ohniska, a daný lékař poté informuje příslušnou hygienickou stanici. Poté se spouští mechanismus standardního epidemiologického šetření. Pokud by to byl jedinec, který se k nám dostal letecky, tak o tom krajská stanice informuje ministerstvo zdravotnictví, sekci hlavního hygienika. My to dále musíme komunikovat, a to i směrem do zahraničí. Zároveň začneme spolupracovat s letištěm a to nás napojí na příslušné letecké společnosti, žádáme seznamy cestujících, identifikujeme blízké kontakty. Také pro to jsou mezinárodní pravidla.
Když si vezmete opatření zaváděná v Evropě, jsou na letištích, která mají přímé spojení do Wu-chanu. Je to také dáno tím, jak velký je zmiňovaný pohyb lidí – nemáme tu na rozdíl od Ameriky čínskou čtvrť, nepředpokládá se velká frekvence pohybu množství lidí. Musíme si uvědomit, že je to nový virus, zjišťujeme informace a jsme na počátku. Učíme se za pochodu a k tomu přidáváme další kroky.
Nakažený by tedy hned zamířil do karantény?
Kdyby byl nakažený v letadle, tak jsou i vydefinována místa, která musíme kontaktovat a prošetřovat. Potom by byla dána opatření i v rodině. Primárně by byl nemocný převezen na Bulovku nebo do jiné infekční kliniky. Ale ten člověk nemusí být objeven už v letadle. První příznaky může mít, až když je doma. Přenos probíhá při dlouhém úzkém kontaktu, nedá se proto říct, že by riziko bylo vysoké jen při potkání na letišti. Rizikovou skupinou jsou rodina a zdravotníci.
Jsou tedy efektivní například termokamery na letištích?
Detekují jen zvýšenou tělesnou teplotu. Tu ale máme i pokud jsme unavení po dlouhém letu nebo máme jakékoliv respirační onemocnění. Proto nejsou považovány za efektivní.
Jak vlastně celou záležitost komunikuje Čína, ve které vše vypuklo?
Ano, i po zkušenostech z doby okolo roku 2003, kdy vypukla epidemie SARS, nyní Světová zdravotnická organizace kvitovala, že je výměna údajů dobrá. Poskytují součinnost mezinárodním úřadům.
Pokud jde o cestování, mají se lidé Číně vyhýbat? Nebo stačí při cestě více dbát na hygienu?
Musíme vycházet z toho, že Čína je obrovská a na epicentrum je uvalena karanténa. Tam ani ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje jezdit. Pokud lidé jedou na jiná místa v Číně, kde nákaza ještě nebyla detekována, je třeba přijmout adekvátní opatření, co se týče vlastního chování.
Může situaci zkomplikovat chřipková sezóna?
Koronavirus i chřipka mají stejné symptomy, takže to může zkomplikovat diagnostiku. V tomto by například příliš nepomohly letištní screeningy na zvýšenou teplotu. Samozřejmě můžete prodělat jedno onemocnění a potom druhé. Ale to jsou příliš vzdálené hypotézy.
Očkování proti koronaviru ale neexistuje, že?
Očkování není, je pouze symptomatická léčba.
Když se podíváme na respirační onemocnění obecně, co každý z nás může dělat, aby se před nimi chránil?
U chřipky je nejlepší nechat se očkovat ještě před sezónou. Tím, že to jsou kapénkové infekce, tak jsou důležitá základní hygienická opatření – dostatečné umývání rukou, dezinfekce rukou, vyhýbání se místům, kde je velké množství lidí. U nás jsou to například velká nákupní centra. Špatné je, pokud lidé při kýchání a kašlání nepoužívají kapesník a potom stejnou rukou, do které kýchli, chytnou nákupní vozík.
Proto je důležité umývání rukou, případně používání dezinfekčních gelů. U respirační hygieny jsou nejlepší jednorázové kapesníky, které po použití vyhodíte.
