Článek
V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření dnes prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Úlohou britského premiéra Borise Johnsona tedy nyní je, aby buď přiměl parlament souhlasit s brexitem bez dohody, aby s představiteli sedmadvacítky do 19. října vyjednal novou dohodu, nebo aby je požádal o další odklad termínu. První možnost se vzhledem k vyjádřením opozice zdá nereálná, o druhé se rozhodne až na unijním summitu 17. a 18. října a třetí variantu Johnson dlouhodobě razantně odmítá.
„Radši budu ležet mrtvý v příkopu,” prohlásil ve čtvrtek britský premiér v reakci na to, že by měl EU požádat o další, již druhý odklad termínu brexitu. První odklad, na 12. dubna, Unie schválila před původním datem odchodu, tedy před 30. březnem letošního roku. Poté se tehdejší britské premiérce podařilo s evropskými lídry vyjednat stávající datum – 31. října. Podmínkou tehdy bylo, že se Británie zúčastní voleb do Evropské unie, kterým se země původně chtěla vyhnout.
We should be so much more positive about the UK and what we can do. I want us to get this thing done. 🇬🇧#LeaveOct31 pic.twitter.com/KnFOk4RSjc
— Boris Johnson (@BorisJohnson) September 8, 2019
Místo příkopu teď ale Johnson v nejhorším případě riskuje spíš pobyt ve vězení. Podle deníku The Sunday Times jsou totiž britští poslanci připraveni řešit věc soudní cestou a na premiéra podat žalobu. K tomuto kroku by se pravděpodobně uchýlili ve chvíli, kdy by Johnson nepožádal Evropskou unii o nový termín i přesto, že by se mu nepodařilo přesvědčit evropské lídry k souhlasu se změnami v brexitové dohodě. Podle zdrojů The Sunday Times z Downing Street se totiž vláda chystá jakýkoliv odklad sabotovat a Boris Johnson je připraven odstranit všechny překážky, které mu budou stát v cestě k brexitu na konci října.
Britský premiér ale teď usiluje o jiné řešení – předčasné volby. 15. října by tak dal Britům možnost vyjádřit se, zda chtějí, aby o co nejhladší průběh brexitu usiloval stávající předseda vlády, nebo představitel opozice – například lídr labouristů a Johnsonův hlavní rival Jeremy Corbyn. K vypsání předčasných voleb ale potřebuje získat hlasy dvou třetin poslanců, což se už podruhé jeví jako zásadní překážka. Opoziční labouristé v čele s Corbynem, liberální demokraté, Skotská národní strana a velšská strana Plaid Cymru se totiž dohodli, že vládní návrh znovu nepodpoří. S volbami hodlají souhlasit až poté, co vláda požádá EU o odklad brexitu. Jinými slovy – chtějí mít jistotu, že britský premiér s nimi nehraje žádné hry a nesnaží se schválený zákon obejít.
„Postoj labouristů by se změnil v okamžiku, když by EU řekla ‚vůbec se ani nesnažte, my vám ten odklad ani nedáme’, nebo když by Británie o odklad vůbec nepožádala a Spojené království by k 31. říjnu odkráčelo otevřenými nebo polozavřenými dveřmi z EU,” míní šéfkomentátor Seznamu Jiří Hošek. Odpor labouristů by podle něj v tomto případě ztratil smysl, strana ale musí koukat na průzkumy předvolebního mínění, které pro ně podle Hoška příliš optimistický obrázek nenabízejí.
Poprvé Johnson sněmovnu o souhlas s předčasnými volbami požádal minulou středu. Pro svůj návrh ale předseda vlády nezískal dostatečný počet hlasů. Místo potřebných dvou třetin, tedy 434 poslanců, totiž uspořádání předčasných voleb podpořilo jen 298 z nich.
Má vláda právo ignorovat zákon, ptá se konzervativní poslanec
Uniklá komunikace několika Toryů z aplikace WhatsApp potvrzuje, že rozhodnutí britského premiéra neřídit se zákonem proti tvrdému brexitu podporuje i řada jeho spolustraníků. Úryvky skupinové konverzace přinesl britský server BuzzFeed.
„Vláda má právo požadovat, aby nedošlo k předání moci parlamentu, který by tak premiérovi svázal ruce. Všichni víme, jak by to dopadlo,” psal kolegům poslanec Iain Duncan Smith. Na to mu konzervativní zákonodárce Kevin Hollinrake reagoval otázkou, zda má vláda právo ignorovat zákon. Odpovědi se mu dostalo od Sheryll Murrayové, která uvedla, že doufá, že ano. Podle následující zprávy poslance Chrise Greena má britská vláda právo a povinnost respektovat výsledky referenda a dodržet slib, který dal parlament britským obyvatelům.
Johnsonovo jednání ale ve straně vyvolává i nevoli – kvůli nesouhlasu s premiérovými kroky, především kvůli vyloučení 21 konzervativců, kteří svým hlasem podpořili labouristický návrh zákona proti tvrdému brexitu, v neděli odstoupila ministryně vnitra Amber Ruddová. Ta se zároveň zřekla i členství ve straně.
Není navíc jisté, zda by Evropská unie případné premiérově žádosti o odklad brexitu vyhověla. Zamítavě se vyjádřila už například Francie. Tamní ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian v neděli prohlásil, že Evropská unie nemůže další posun termínu zaručit. „Nebudeme to prodlužovat každé tři měsíce,” nechal se slyšet ministr.
Před pondělním hlasováním o volbách se ministerský předseda sešel v Dublinu s irským premiérem Leem Varadkarem. Klíčovým tématem jejich jednání byla sporná irská pojistka, o jejíž vypuštění z brexitové dohody Boris Johnson usiluje. Členské země včetně Irska na ní ale trvají už z toho důvodu, že Londýn podle Bruselu dosud nepředložil žádný alternativní návrh řešení problému okolo irsko-severoirské hranice. To ostatně na dnešním jednání britskému protějšku irský premiér vytkl. „Pokud bychom se nedohodli na žádných alternativních ujednáních, pak by pro nás odstranění pojistky znamenalo brexit bez dohody,” řekl po jednání novinářům irský premiér Leo Varadkar.
V britské Dolní sněmovně se navíc od dnešního odpoledne rozhostí na pět týdnů ticho – po dnešním jednání totiž poslancům začne vynucená přestávka. Novou schůzi zahájí britská královna Alžběta II. až za pět týdnů, tedy 14. října. Den poté by v případě úspěchu premiérova návrhu proběhly předčasné volby. Pokud ale dnes parlament skutečně předčasné volby odmítne, bude se moci znovu o jejich případném vypsání hlasovat až v říjnu. Nebudou se tak moci již konat před termínem brexitu. Na 17. a 18. října je pak naplánovaný summit Evropské rady. Britský premiér by se na něm měl pokusit o uzavření dohody, která by zajistila hladký odchod Spojeného království z Unie.