Článek
Sociální příspěvky, pohonné hmoty, jídlo i potraviny zdarma a další výhody běžně pobírají členové šíitské politické a militantní organizace Hizballáh. S tím, jak americké sankce stále hlouběji zasahují íránskou ekonomiku, se však situace mění. Islamistické organizaci scházejí peníze a musí dělat škrty v rozpočtu.
Vyplývá to ze zprávy amerického deníku The Washington Post, jemuž se podařilo spojit s představiteli Hizballáhu. Ačkoliv organizace odmítla zveřejnit přesná čísla, americký zvláštní zmocněnec pro Írán Brian Hook odhaduje, že příspěvky Teheránu na konto Hizballáhu činí kolem 70 % rozpočtu, tedy asi 700 milionů dolarů.
Tvrdý úder pro íránskou ekonomiku totiž představují ekonomické sankce, které zavedl americký prezident Donald Trump. To má podle Washington Postu za následek zhoršení životní situace chudých Íránců, ale také omezení schopnosti země financovat spřízněné militantní organizace. Podle deníku přišla kvůli sankcím od loňského září o zhruba 10 miliard dolarů.
„Není pochyb o tom, že sankce mají negativní dopad. Ale v konečném důsledku jsou sankce nástrojem války a v tomto kontextu jim budeme čelit,” uvedl pro deník představitel Hizballáhu pod příslibem anonymity.
Škrty v důsledku sankcí a omezeného financování se projevují v mnoha oblastech. Kromě omezení sociálních benefitů stahuje například Hizballáh některé své bojovníky z fronty v Sýrii a umísťuje je do rezerv, kde pobírají nižší mzdu. Kromě toho musel Hizballáh zrušit několik pořadů na své libanonské stanici Al-Manar.
Seškrtání rozpočtu však zatím nezasáhlo oblasti, které jsou dlouhodobě považovány za nedotknutelné. Mezi ně patří například žold pro aktivní bojovníky či důchody pro pozůstalé „mučedníků”, tedy bojovníků, kteří zahynuli při bojích v Sýrii nebo v konfliktech s Izraelem.
Rozsah amerických sankcí vůči Íránu je nevídaný. To potvrdil pro Washington Post i libanonský analytik Kamal Wazne, který je podle deníku nakloněný Íránu a Hizballáhu.
„Íránci jsou na sankce zvyklý. Ale takováto úroveň sankcí vytvoří jinou odezvu. Íránci o tom nebudou mlčet. Sankce jsou formou války, která zemi poškozuje více než skutečné válčení. Dochází k pomalé smrti země, vlády a jejího lidu,” líčí dopady amerických sankcí Wazne. Podle něj bude Írán muset na tuto situaci reagovat.
Představitelé Hizballáhu však podle Washington Postu vnímají nastalou situaci také jako „příležitost” obstarat si alternativní zdroje příjmů. Hizballáh doposud zaznamenal řadu úspěchů na Blízkém východě, například v Sýrii. Náhlý pokles financí tak představuje jakýsi „budíček”.
Sehnat nové alternativní zdroje však nebude pro islamisty jednoduchý úkol. Americké sankce se totiž dotknou každého, kdo s Teheránem nebo se samotným Hizballáhem naváže obchodní či jiné styky. Toho se bojí i doposud štědří bohatí dárci z Libanonu.
Hizballáh se tak čím dál tím více soustřeďuje na shromažďovaní finančních darů od svých podporovatelů, a to zejména mezi šíity žijícími v Libanonu. Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh to ve svém projevu nazval „džihádem peněz“.
Další možnost pak představuje návrat na černý trh v podobě pašování ropy přes Irák, Pákistán, Omán, Afghánistán či dokonce Dubaj.
Navzdory nedostatkům v rozpočtu však Hizballáh nehodlá ustupovat na žádném ze svých skutečných i ideologických bojišť na Blízkém východě. „Stále dostáváme od Íránu zbraně. Stále jsme připravení čelit Izraeli. Naše role v Iráku a Sýrii se nemění. V Hizballáhu není nikdo, kdo by odešel, protože by nedostal výplatu, a sociální služby nepřestaly,” uvedl anonymní představitel organizace. Sankce podle něj „nemohou trvat věčně”.
„Stejně jako jsme vojensky vyhráli v Sýrii a Iráku, vyhrajeme i tuto válku,” dodal. Hizballáh v regionu operuje od 80. let a neblaze proslul hlavně kvůli invazi do Libanonu či útokům cíleným na Američany. V případě vypuknutí regionálního konfliktu by se podle listu jednalo o klíčového hráče.
