Článek
Věra Sosnarová od roku 2002 tvrdí, že byla společně se svou matkou a sestrou v roce 1945 odvlečena sovětskou tajnou službou NKVD z Brna do sovětského gulagu. Prý kvůli matce, původem ze SSSR, která byla v očích sovětských úřadů v tehdejším Československu nelegální emigrantkou. Mluví o tom na besedách a napsala o tom i knížku.
Tento příběh se ale nezdál věrohodný historikovi Adamu Hradilkovi z ÚSTR. Začal proto po osudu Věry Sosnarové pátrat v desítkách našich i ruských archivních dokumentů. Nenašel jediný doklad, který by potvrzoval svědectví dnes již osmaosmdesátileté rodačky z Brna o jejím pobytu v některém z gulagů.
Doložil naopak, že Sosnarová pracovala od května 1946 v SSSR jako civilní zaměstnankyně v několika továrnách na Uralu. Své závěry a nálezy publikoval ve studii, již zveřejnil na sklonku července.
„Nebylo ani příliš obtížné to zjistit,“ říká Hradilek v rozhovoru pro pořad Svět bez obalu. „S pomocí několika kolegů – jak českých, tak ruských – jsem oslovil řadu ruských archivů. Od těch menších, tedy podnikových, oblastních, až po státní archivy. První žádost jsem poslal z kraje listopadu a někdy v březnu jsem měl všechny dokumenty, které jsem ke článku potřeboval.“
Kolik Čechoslováků bylo vlastně posláno do gulagů a kolik z nich přežilo a vrátilo se domů? „Je to otázka, kterou se historici stále zabývají. Dnes odhadujeme, že jich bylo asi 10 tisíc. S tím, že větší část z nich byla vězněna v období 2. světové války. Dotklo se to zejména uprchlíků před nacismem, kteří se uchýlili na sovětské území a prakticky ihned po překročení hranice byli zatčeni. Do gulagů byli odesíláni z různých důvodů. Zejména z důvodu ilegálního přechodu hranice či špionáže a dalších vykonstruovaných prohřešků.“
Jaký osud je tam čekal a jaké podmínky v táborech panovaly? Poslechněte si celý rozhovor s historikem Adamem Hradilkem.
Interview je součástí pořadu Svět bez obalu, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 21:00.
Jak naladit TV Seznam? Praktický návod zde.
