Článek
„Nápad natočit dokument o zámku Žerotínů vznikl tak trochu náhodou. S myšlenou vytvořit nějaký spot ze zámecké expozice jsme si pohrávali už dlouho, ostatně různá videa nebo krátké dokumenty jsou dnes běžně součástí propagace památek a muzeí. Pandemie koronaviru a přesun kultury do on-line prostoru loni na podzim tak už byl vlastně jen jakýsi poslední impuls a po dohodě s kolegy jsme začali připravovat scénář,“ uvedl kurátor Muzejního a galerijního centra Jan Anlauf.
Původně se uvažovalo spíše o kratším videu, které by se vztahovalo k nějakému exponátu. Historik Pavel Lasztovicza navrhoval zpracovat téma knihy Virtus Leonina, která je v zámecké expozici a v níž si Žerotínové nechali zpracovat svůj rodokmen. Uvažovalo se také o virtuální prohlídce expozic. Kulturní zařízení však zajistilo techniku a vytvořilo podmínky pro profesionální natáčení, proto se rozhodlo natočit dokument, který zachycuje dějiny zámku od počátku po současnost.
„Jako první jsme si museli ujasnit, co všechno by měl dokument zahrnout a jak rozdělit jednotlivé díly. Dohodli jsme se, že se budeme soustředit pouze na zámek a na to, co s ním úzce souvisí, ale zároveň jsme si uvědomovali, že nebude možné postihnout úplně vše, co se kdy na zámku odehrálo. Nakonec tedy vzniklo pět dílů, jakýchsi vybraných kapitol z dějin zámku, přičemž první se odehrává na hradě Rožnově, který sloužil jako sídlo šlechty ještě před založením zámku, a poslední končí až v současnosti, kdy se zámek stal kulturním centrem města,“ uvedl Anlauf.
Zámek je zmíněn v listině císaře Ferdinanda z roku 1539, kdy císař dal svolení Janu z Pernštejna postavit v Meziříčí zámek. Koncem 60. let 16. století prodali Pernštejnové panství Žerotínům a z iniciativy Ludvíka ze Žerotína byla v 18. století provedena velká barokní přestavba zámku, při níž dostal přibližně dnešní podobu.
