Historie na prodej: Česká pošta se zbavuje unikátního kláštera

V těsném sousedství Petřínských sadů s výhledem na pražský Smíchov se nachází ohromná cihlová budova s věží i kostelní zvonicí.

Komplex postavený v unikáním slohu pro jeptišky využívala převážně Česká pošta, ale nyní ho dává na prodej. Připravuje už druhou aukci, ve které bude hledat kupce.

Někdejší klášter stojí prakticky v centru Prahy. Že jde o lukrativní lokalitu, dokazují jak nové bytové domy v nejbližším okolí, tak i rozestavěná parcela přes ulici.

České poště ocenili nemovitost dva nezávislí odhadci na 420 milionů korun, a stejná je částka, zda kterou se budova aktuálně prodává.

První aukce na začátku listopadu však nedopadla dobře. „Závaznou nabídku předložila jedna společnost, ale s formálními chybami, proto do e-aukce nemohla být zařazena,“ vysvětlil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

„V současné době finalizujeme technické věci, jestli bude další aukce ještě letos," říká s dovětkem, že dlouhodobým zájmem je tento objekt prodat, protože Česká pošta pro něj nemá využití.

K bývalému klášteru svatého Gabriela patří i dosud fungující kostel. Celý několikapodlažní komplex se rozkládá na více než osmi tisíci metrech čtverečních. Kostel, věž, sochy svatých i cihlová fasáda jsou provedeny v pseudorenesančním slohu.

V interiéru je okamžitě znát velké zaměření na detail benediktinských mnichů, kteří stáli za původním návrhem. Vše od kachliček na podlaze, přes vitráže v oknech, sloupy a zábradlí na schodišti je podřízeno specifickému stylu, který vyznávaly jeptišky, jimž měl objekt sloužit.

Šlo o beuronské benediktinky, které se zabývaly ilustracemi knih takzvanou beuronskou malířskou školou. Ta má blízko k byzantskému a egyptskému umění. V rámci komplexu jsou proto malby, které nemají v České republice obdoby.

„Je to opravdu ojedinělé a z tohoto pohledu také památkově chráněné,“ říká Jan Kramář, vedoucí oddělení správy sbírkového fondu Poštovního muzea.

Klášter byl dostavěn v roce 1891, ale už v roce 1919 ho jeptišky prodaly Československu za 3,5 milionu tehdejších korun. Obávaly se protiněmeckých a protikatolických nálad, nově vzniklý stát proto raději opustily.

Komplex připadl nejdříve Poštovnímu úřadu šekovému a fungoval z dnešního pohledu vlastně jako banka. Bývalá klášterní Rajská zahrada se zastřešila a lidé si sem chodili ukládat či vybírat peníze.

Od roku 1932 zde byla otevřena expozice Poštovního muzea. Namísto přepážek v srdci komplexu stálo jako tahák pro návštěvníky poštovní letadlo.

Po druhé světové válce začala budovu využívat Poštovní poukázková ústředna spojů, která zpracovávala poštovní poukázky, jež za socialismu nahrazovaly bezhotovostní platby.

Právě v bývalém klášteře se uchovávala většina ústřižků poukázek dva roky zpátky. V době největšího rozmachu jich bylo několik miliard. A protože je už nebylo možné administrovat ručně, pošta na západních trzích nakupovala výpočetní techniku a část kláštera uzpůsobila tak, aby tam velmi citlivé sálové počítače mohly fungovat.

Kromě místností s archaickými křesťanskými stavbami tak nový majitel v komplexu získá sály, které v 70. letech minulého století představovaly špičku tehdejší techniky - dokázaly jak klimatizovat, tak eliminovat prachové částice.